Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Bolívie - 4. díl: Noc na Salar de Uyuni

Dva dny po úplňku už můžete vidět těchto šířkách astronomickou noc bez Měsíce krátce po setmění. I proto v Uyuni zůstáváme. Abychom se na Salar ještě jednou vrátili po setmění.

Potom co se naše skupinka z třídenní túry rozprchne, míříme do Hotelu Julia, který bude naší další základnou. Vede ho bodrý domácí Hugo. Směje se od ucha k uchu, vtipkuje, radí kam zajít. Když se ptáme, kde se dá zajistit výlet na Salar na pozorování hvězd, poví ať jdeme o dveře vedle do Uyuni Tours. Domluva je rychlá. Za 50 dolarů na osobu nás vezmou při soumraku na Salar na pozorování hvězd a fotograf se zrcadlovkou a stativem nám pořídí fotky.

V 5 odpoledne na nás čeká před hotelem Nissan Patrol. V něm řidič a fotograf. Cesta trvá zhruba hodinu a na místo dojíždíme akorát, když zajde Slunce za obzor. Podobně jako ráno předtím není absolutní teplota kdovíjak nízká, ale pocitově je hodně chladno. Nadto máme na nohách holínky. Dělám poslední fotku na svůj malý Canon. Dál už to bude království fotografa Waltera.

Západ Slunce na Salar de Uyuni

První fotky jsou poměrně umírněné, pak ale přijde Walter s tím, že si máme vylézt na auto. A to je teprve začátek.

Následuje poměrně bizarní půlhodinka. Je třeba zabít čas než bude opravdová tma a Walter má veskrze uměleckou duši. Vznikne sada bláznivých fotek, které jsou vyfoceny na minutovou expozici. To už by samo o sobě nebylo v těchto podmínkách žádné lala, náš umělec nadto kolem toho pobíhá s blikajícími tyčemi a na závěr nás ještě přisvícuje.

Pak přijde tma a dojde i na trochu normálnější fotky, které mají reprezentativnější potenciál.

Fotky jsou pěkné, ne že ne, přesto samotný dojem z výpravy může být pro leckoho trochu jiný než jaká jsou očekávání. Aby bylo jasné, co tím mám na mysli, je třeba udělat si trochu exkurz do fyziky a fyziologie. Následující řádky budou platit obecně.

Předně je třeba si uvědomit, že nemůžete mít skvělé pozorování a zároveň skvělé fotky, na nichž budete. Pro skvělé pozorování potřebujete tmu, na kterou si vaše oči zvyknou, naopak abyste byli dobře vidět na fotce, musí vás fotograf přisvítit. I pokud k němu budete zády spolehlivě přisvícení způsobí, že oko se opět adaptuje na světlo.

Pokud chcete pěkné (vlastní) fotky, existuje z toho cesta ven - můžete mít na displeji foťáku červený filtr a fotit pouze oblohu, na druhou stranu i s poměrně drahou technikou se sotva přiblížíte profi fotkám. To už je lepší se třeba domluvit na túře, že uděláte jen několik fotek a pak vám dopřeje fotograf půlhodinu tmy. Zhruba tolik je totiž potřeba, aby si oči na tmu zvykly.

Pak je tu ještě jedna iluze, kterou je třeba vyvrátit: Noční oblohu nikdy neuvidíte tak barevnou jaká je na fotkách. Čip ve foťáku totiž funguje za nízkého osvětlení obdobně jako za dne. Nadto funguje lineárně, tedy dvakrát více světla znamená dvakrát větší jas na fotce. 

Oproti tomu oči se za šera přepínají z fotopického do skotopického vidění, jinými slovy - dominantní úlohu přebírají v oku tyčinky a ty jsou méně citlivé na barvy. Vedle toho zrak (a podobně třeba i sluch) fungují logaritmicky a proto vidíme, když je tma jak v pytli a na sítnici dopadá světlo o intenzitě řádově mikroluxů, a vidíme i za denního světla, kdy je intenzita i 100 000 luxů. To je pro foťák problém, proto těžko vyfotíte přímo vedle sebe například Saturn a Měsíc, protože Měsíc je o 5 řádů jasnější. Jde to obejít přes HDR, ale to už je na jinou diskuzi.

Jeden by řek: A stojí to za to, když beztak neuvidím to, co CCD ve foťáku? Rozhodně. Když se dostanete do míst s nejmenším světelným znečištěním, rázem je noční obloha bohatá a jasná. Mléčná dráha je vidět i v odrazech a když tomu dáte chvíli, uvidíte, že Mléčná dráha vrhá stín a že je dost světla na orientaci v prostoru. Po čase si také uvědomíte svoji černobílost vidění, že oblečení, které za bylo za dne barevné, má najednou různé odstíny šedi.

Pro nás tahle show končí zhruba v 9 večer, kdy vylézá Měsíc nad obzor a my se vydáváme zpět do Uyuni. Tím naše dobrodružství v jihozápadní Bolívií končí. Míříme do La Pazu. O tom příště.

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Jan Vaverka | pátek 8.3.2024 8:20 | karma článku: 13,57 | přečteno: 141x
  • Další články autora

Jan Vaverka

Kolumbie - 6. díl: Poznáváme Bogotu

To takhle jednou v Bogotě.. Tak může začínat spousta našich historek. Ale vážně. Bogota je plná silných příběhů. Jak těch z historie, tak těch co tu napíšete. Začneme od zlata.

3.5.2024 v 8:20 | Karma: 13,43 | Přečteno: 156x | Diskuse| Cestování

Jan Vaverka

Kolumbie - 5. díl: Zpátky do Bogoty

Noční let z Bolívie a pak tak trochu jako bezdomovci v Bogotě, než nás vezmou na milost v hostelu. Plán na první den nemáme, o to zajímavější zážitky nám spontánní přístup nabídne.

26.4.2024 v 8:20 | Karma: 13,55 | Přečteno: 173x | Diskuse| Cestování

Jan Vaverka

Bolívie - 10. díl: La Paz jako kulinářská destinace

Bolivijské pivo, bolivijské víno. Lama na prudko i lama v tortile. Ryby i polévky. Jednohubky i dezerty. La Paz má všechno.

19.4.2024 v 8:20 | Karma: 15,02 | Přečteno: 258x | Diskuse| Cestování

Jan Vaverka

Bolívie - 9. díl: Observatoř Chacaltaya

Kdysi nejvýše položené lyžařské středisko na světě a vedle něj atmosférická observatoř. Jak se sem dostat?

12.4.2024 v 8:20 | Karma: 12,13 | Přečteno: 219x | Diskuse| Cestování

Jan Vaverka

Bolívie - 8. díl: Na skok na Titicaca

Titicaca je nejvýše položené jezero na světě, na němž se provozuje komerční lodní doprava. Se svými 200 kilometry na délku mezi zasněženými kopci je to prostě unikum, kterému není nic podobné.

5.4.2024 v 8:20 | Karma: 13,11 | Přečteno: 193x | Diskuse| Cestování
  • Nejčtenější

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve

6. května 2024  15:47,  aktualizováno  7.5

Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...

Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další

4. května 2024  17:40,  aktualizováno  21:09

Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...

Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů

4. května 2024

Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...

Poškodí to českou demokracii nejvíc od 1989, odmítla Schillerová volbu poštou

9. května 2024  5:15,  aktualizováno  19:30

Přímý přenos Poslanci pokračují ve schvalování návrhu koalice na zavedení korespondenční volby pro české občany...

Ženíšek může být novým ministrem pro vědu, kývlo i širší vedení TOP 09

9. května 2024,  aktualizováno  19:27

Marek Ženíšek má podle TOP 09 být novým ministrem pro vědu, výzkum a inovace. Schválo to širší...

Kdybych si to vymyslela, tak lépe. Trumpovi právníci grilují pornoherečku

9. května 2024  19:25

Obhájci amerického exprezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek u soudu tlačili na bývalou pornoherečku...

Mrzačil zájemcům genitálie za peníze. „Řezníka“ čeká v Londýně doživotní trest

9. května 2024  19:12

Doživotí ve čtvrtek u londýnského soudu dostal šestačtyřicetiletý Marius Gustavson z Norska. Sobě i...

  • Počet článků 138
  • Celková karma 14,83
  • Průměrná čtenost 643x
Jmenuju se Honza a jsu z Brna. Přiznávám, že někdy se to promítá i do mého stylu.

Vystudoval jsem Fyzikální inženýrství a nanotechnologie a později i Učitelství fyziky a matematiky pro střední školy. To se naopak projevuje v obsahové strnáce, zvláště tam kde jsem tématicky blízko astronomie.

Vždy jsem rád cestoval. Neprve prstem po mapě, později na vlastní pěst. První větší sólo cestou byl Kazachstán. A tam jsem začal psát cestovatelské blogy. Dnes píši hlavně o místech, o nichž není snadné získavat informace, nebo se tam najezdí v době, kdy cestuju já.

Dříve jsem byl více shromažďovatelem dat a mé blogy připomínaly turistické průvodce, dnes už píši spíše cestopisy.

Jsem subjektivní a mám své favority. Ale i o tom to je. Hlavní je nebýt předpojatý, protože svět je barevný a o překvapení není nouze.

Seznam rubrik