Silvestrovská Černá Hora - 5. díl: Černohorské velehory
Žabljak, centrum Národního parku Durmitor, je se svou nadmořskou výškou 1450 metrů s přehledem nejvýše položeným městem v Černé Hoře a proto bývá poměrně často odříznutý od zbytku země. Tentokrát je to ale úplně jinak a 2. ledna je už při časném dopoledni 6 stupňů nad nulou a jasno.
Tak jedeme zkusit se podívat na silnici skrz NP Durmitor přes dvoutisícový Sedlo Pass. OK tak zase tak teplo není. Po letní výletní cestě ujedeme sotva kilometr než je čas si přiznat, že na tuto sněžnou rally nemáme adekvátní stroj.
Přesto kombinace čisté oblohy, vysoké teploty a poměrně velkého množství sněhu dává připomenout spíš dubnové lyžování na ledovci. Zimní bunda není potřeba, běžkaře nahradili pěšáci, děti bobují jako by pozítří už sníh neměl být, a Černé jezero, jedno z nejfotogenetičtějších míst v národním parku, není ani celé zamrzlé.
Zato v Národním parku Biogradská gora, kterému dominuje Biogradské jezero, je spíše ponurá nálada. Mýtná brána je zavřená, proto je třeba jít až k jezeru pešky od hlavní silnice a vypadá to tu spíš jako na podzim po prvním sněžení, kdy se udržel sníh jen na vrcholech.
Na druhou stranu, není tu nikdo. A podobně opuštěně působí i (v zimě) slepé údolí řeky Plašnica, které vede z Kolašinu severozápadním směrem. Míříme sem, protože je tu Camp Lipova, který funguje celoročně.
Pan domácí je z Rotterdamu. Pracoval tam jako kuchař a pak si jednoho dne při cestě přes Černou Horu řekl, že se mu tu líbí a rozjel tu kemp, který postupně rozšiřuje. Vypráví mi o tom, jak ho varovali před hordami sněhu, ale zatím skutek utek. Naše diskuze má zajímavé rozuzlení, když si jeho kolegyně postěžuje, že spojení mezi Podgoricou a Nizozemskem není dobré. Zarazím se, vytáhnu mobil, najdu za pár chvil zpáteční let do Dortmundu za 30 eur, a povídám, že to sice není Nizozemsko, ale úplně prohra to není.
Je tu poslední den a je na čase se vrátit. Možnosti jsou dnes dvě: nová scénická dálnice, kterou za velmi nevýhodných podmínek staví v Černé Hoře Číňané, nebo kaňon řeky Morača. Volba samozřejmě padne na Moraču, a to hned ze dvou důvodů.
Prvním je Klášter Morača. Ten byl založen už ve 13. století a je to tu svým způsobem kouzelné - malé stromky, zastřižený trávník, včelí úly a kostelík v centru s pěknými freskami a obrazy.
Níže po proudu Morače je pak odbočka do kaňonu Mrtvica, kterému dominuje starý kamenný most, který je se svou tykrysově zbarvenou vodou jedním z trademarků Černé Hory.
Dál už nás čeká jen cesta na letiště a poslední večeře při horlivé debatě, kam pojedeme příště. Z Balkánu chybí už jen Bosna.
Jan Vaverka
Bolívie - 10. díl: La Paz jako kulinářská destinace
Bolivijské pivo, bolivijské víno. Lama na prudko i lama v tortile. Ryby i polévky. Jednohubky i dezerty. La Paz má všechno.
Jan Vaverka
Bolívie - 9. díl: Observatoř Chacaltaya
Kdysi nejvýše položené lyžařské středisko na světě a vedle něj atmosférická observatoř. Jak se sem dostat?
Jan Vaverka
Bolívie - 8. díl: Na skok na Titicaca
Titicaca je nejvýše položené jezero na světě, na němž se provozuje komerční lodní doprava. Se svými 200 kilometry na délku mezi zasněženými kopci je to prostě unikum, kterému není nic podobné.
Jan Vaverka
Bolívie - 7. díl: Na skok do Bolivijské Amazonie
Sto kilometrů vzdušnou čarou a jste z La Pazu v Amazonii. Ti odvážnější rovnou po silnici smrti. Je to kousek, ale zase takový fofr to není.
Jan Vaverka
Bolívie - 6. díl: Den v La Pazu
La Paz je město jako žádné jiné. Dvoumilionová aglomerace sahající až nad 4000 metrů nad moře, ulice jsou strmé, propojené lanovkami, a kolem obrovská kulturní a sociální diverzita.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Nejednáme. Na obzoru je stávka soudních pracovníků, požadují vyšší platy
Premium Odvádějí vysoce odbornou práci, musejí skládat speciální zkoušky, někdy sami vypracovávají drobná...
Pokroková nenávist k Židům. Jak se z univerzit v USA staly filiálky Hamásu
Premium Na elitních amerických univerzitách vyhánějí Židy takovým stylem, že to tam vypadá jako v Německu...
Karafiátovou revoluci zažehla jediná píseň. Portugalsko vyvedla z diktatury
Málokterá revoluce je spojena s písní a květinou, jako se to stalo té portugalské. Před 50 lety se...
Chtěl se odpálit během olympiády v Paříži. Ve Francii zatkli 16letého hocha
Kriminalisté ve Francii v úterý zadrželi 16letého mladíka francouzské národnosti, který na...
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...
- Počet článků 136
- Celková karma 15,09
- Průměrná čtenost 653x
Vystudoval jsem Fyzikální inženýrství a nanotechnologie a později i Učitelství fyziky a matematiky pro střední školy. To se naopak projevuje v obsahové strnáce, zvláště tam kde jsem tématicky blízko astronomie.
Vždy jsem rád cestoval. Neprve prstem po mapě, později na vlastní pěst. První větší sólo cestou byl Kazachstán. A tam jsem začal psát cestovatelské blogy. Dnes píši hlavně o místech, o nichž není snadné získavat informace, nebo se tam najezdí v době, kdy cestuju já.
Dříve jsem byl více shromažďovatelem dat a mé blogy připomínaly turistické průvodce, dnes už píši spíše cestopisy.
Jsem subjektivní a mám své favority. Ale i o tom to je. Hlavní je nebýt předpojatý, protože svět je barevný a o překvapení není nouze.