Kosovo - 4. díl: Přes hory do Prištiny
Prevallë nás vítá mrazivým ale polojasným ránem. Mraky se přelévají kolem dokola a před zimní sezónou je tu vyloženě mrtvo.
Přitom na pohled je to taková kosovská pseudosnobárna pro lufťáky z Prištiny a Prizrene, kde jsou malebné chatky a hotýlky, odkud se dá vyrážet na túry, ale na vyasfaltování parkoviště už peníze nezbyly.
Ještě o něco svéráznější je pak největší kosovské lyžařské středisko Brezovicë v sousedství. Tady už finance na vyasfaltování parkoviště byly a bylo jich hodně. Na druhou stranu na pohled to vypadá, že parkovací kapacity tu vysoce převyšují kapacity lyžařského střediska.
Nad obrovskými parkovacími plochami je lyžařské středisko, které působí trochu sešle, přesto má parametry solidní - sjezdovky má sice jen červené a černé, ale vleků a lanovek je 6 a lyžuje se do 2500 metrů.
Navíc z propagačních fotek, který je kolem plno, je vidět, že to tu vypadá zvláště půvabně, když vládne inverze. Ceníky jsou sice ještě nezaktualizované, nicméně ani loňských 18 eur za denní lyžování taky není úplně ranec.
Naše další kroky míří k Prištině. Po cestě jsou dvě zastávky. Tou první je jeskyně Gadima. Jeskyně je typickou balkánskou atrakcí - vše vypadá zavřené, v tom se zčistajasna objeví dáma která zasyčí za kasu a při otázce na vstupné z paměti náhodně vylosuje hodnotu, jenž není nijak závratná.
Typicky balkánsky působí i to, že jsme tu sami nebo že cesty mezi krápníky jsou, poněkud nekompromisně, vybetonovány.
Trochu z jiné kategorie je klášter Gračanica. Ortodoxní klášter v maloměstě za jižním okrajem Prištiny je zapsán na seznamu UNESCO a od Vysoki Dečani a Peće ho odlišuje především to, že si tu nepřipadáte jak na vojenské základně. Důvod je prostý - majoritu ve městě tvoří Srbové.
Monastýr je přímo v centru a v jeho středu je kostel, který působí subtilním přesto elegantním dojmem. Tak jako ve spoustě jiných ortodoxních kostelů se i tady těžko fotí a dost možná to do budoucna zakáží.
Den se chýlí ke konci a my míříme do Prištiny, podivné směsi brutalismu a moderny. O té příště.
Jan Vaverka
Kolumbie - 6. díl: Poznáváme Bogotu
To takhle jednou v Bogotě.. Tak může začínat spousta našich historek. Ale vážně. Bogota je plná silných příběhů. Jak těch z historie, tak těch co tu napíšete. Začneme od zlata.
Jan Vaverka
Kolumbie - 5. díl: Zpátky do Bogoty
Noční let z Bolívie a pak tak trochu jako bezdomovci v Bogotě, než nás vezmou na milost v hostelu. Plán na první den nemáme, o to zajímavější zážitky nám spontánní přístup nabídne.
Jan Vaverka
Bolívie - 10. díl: La Paz jako kulinářská destinace
Bolivijské pivo, bolivijské víno. Lama na prudko i lama v tortile. Ryby i polévky. Jednohubky i dezerty. La Paz má všechno.
Jan Vaverka
Bolívie - 9. díl: Observatoř Chacaltaya
Kdysi nejvýše položené lyžařské středisko na světě a vedle něj atmosférická observatoř. Jak se sem dostat?
Jan Vaverka
Bolívie - 8. díl: Na skok na Titicaca
Titicaca je nejvýše položené jezero na světě, na němž se provozuje komerční lodní doprava. Se svými 200 kilometry na délku mezi zasněženými kopci je to prostě unikum, kterému není nic podobné.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Přes Česko jdou bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Místo Česka Rwanda? Nejasný osud ilegálních migrantů do Evropské unie
Migračním paktem jsme udělali důležitý krok k řešení ilegální migrace, ale je potřeba pokračovat....
„Žiju jen z humanitární pomoci.“ Válka vehnala do bídy miliony Ukrajinců
Premium Kdo se měl před válkou špatně, ten se po dvou letech jejího trvání má ještě hůř. Důsledkem...
Pravda o Vrběticích. Ruští agenti nebyli jen dva a proč mrtví Češi neměli šanci
Premium Co předcházelo a co následovalo po výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014? Kolik...
Přes Česko jdou bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Moderní komplexně zrekonstruovaný byt 3+kk, 61 m2, Plzeň - Skvrňany
Karla Steinera, Plzeň - Skvrňany
4 590 000 Kč
- Počet článků 138
- Celková karma 14,88
- Průměrná čtenost 643x
Vystudoval jsem Fyzikální inženýrství a nanotechnologie a později i Učitelství fyziky a matematiky pro střední školy. To se naopak projevuje v obsahové strnáce, zvláště tam kde jsem tématicky blízko astronomie.
Vždy jsem rád cestoval. Neprve prstem po mapě, později na vlastní pěst. První větší sólo cestou byl Kazachstán. A tam jsem začal psát cestovatelské blogy. Dnes píši hlavně o místech, o nichž není snadné získavat informace, nebo se tam najezdí v době, kdy cestuju já.
Dříve jsem byl více shromažďovatelem dat a mé blogy připomínaly turistické průvodce, dnes už píši spíše cestopisy.
Jsem subjektivní a mám své favority. Ale i o tom to je. Hlavní je nebýt předpojatý, protože svět je barevný a o překvapení není nouze.