Kosovo - 2. díl: Srdce Srbska
Klášter Visoki Dečani leží na slepé silnici, která míří severozápadním směrem z Dečani ke hranicím s Černou Horou. Po cestě je checkpoint a u ní jednotky KFOR. Žádají nás o pasy. Po krátké prohlídce je vrací. Jedeme dál až dojedeme ke klášteru. U vstupu je další checkpoint. Voják s vlajkou Itálie na rameni vytahuje Nokii 3310 a telefonicky ověřuje, jestli nás může pustit dovnitř. Opět jsme požádáni o pasy s tím, že nám povolení ke vstupu vydá, ale pas musíme dát do zástavy. Fotit se u checkpointu nesmí, nicméně dostaneme svolení si aspoň vyfotit access card.
Tahle procedura říká mnohé o tom, jak se věci opravdu v Kosovu mají, když musí pravoslavné památky chránit KFOR a každý návštěvník je lustrován. Ne že by nám to pokazilo den, nicméně napjatá atmosféra je tu cítit a v tomto kontextu vyvolává zvláštní pocit i to, že jsme tu jediní návštěvníci. Ten pocit nadto umocňuje uvědomění, že mniši, kteří tu žijí, jsou z důvodu ochrany jednotkami KFOR v absolutní izolaci.
Klášter je nejzachovalejší srbskou památkou v Kosovu. Pochází ze 14. století a uvnitř si připadáte pomalu jak v Sixtinské kapli. Malby sahají od země až ke stropu. Dost dobře se to nedá ani vyfotit.
Jen pár kilometrů na sever je Peć a Pećský manastir. Ten není tak pompézní jako Visoki Dečani, ale má pro Srby mnohem větší význam, protože je centrem srbského církve.
Komplex vznikl mezi lety 1230 a 1330, tedy, jak by Srbové řekli, dovno pře příchodem Turků na Balkán. Proti klášteru Visoki Dečani působí Pećský manastir poněkud omšele a temně, ale možná to mu dává větší autenticity.
Nadto je klášter obklopen divokým pohořím Rugova, které se strmě vypíná při hranicích s Černou Horou.
Pećský manastir není samota jako Visoki Dečani, je de facto na okraji města. I tady operuje KFOR, ale režim není tak přísný. Po ukázání pasu nás vpouští vojáci dovnitř. I tady jsme sami, i tady se “normálně žije”.
Den se blíží ke konci. Počasí nám nepřeje úplně dokonale, přesto volíme nocleh v Pensionu Panorama vysoko v horách. Pan domácí se jmenuje Armando a je to energetický borec, který se s námi sejde v Peći a snaží se na nás nasypat všechny instrukce předtím, než nás vyšle do hor na samotu.
I za ne úplně optimálního počasí je cesta údolím zážitek. Skalní stěny sahají stovky metrů vysoko a cesty jsou úzké.
Den končí v chatce s krbem. Je tu takový klid a tma, až to děsí. Na druhý den chceme jet do Albánie do údolí Valbona. Má tam být lepší počasí a toto údolí je mnohem dostupnější z Kosova než z Albánie.
O tom příště.
Jan Vaverka
Kolumbie - 5. díl: Zpátky do Bogoty
Noční let z Bolívie a pak tak trochu jako bezdomovci v Bogotě, než nás vezmou na milost v hostelu. Plán na první den nemáme, o to zajímavější zážitky nám spontánní přístup nabídne.
Jan Vaverka
Bolívie - 10. díl: La Paz jako kulinářská destinace
Bolivijské pivo, bolivijské víno. Lama na prudko i lama v tortile. Ryby i polévky. Jednohubky i dezerty. La Paz má všechno.
Jan Vaverka
Bolívie - 9. díl: Observatoř Chacaltaya
Kdysi nejvýše položené lyžařské středisko na světě a vedle něj atmosférická observatoř. Jak se sem dostat?
Jan Vaverka
Bolívie - 8. díl: Na skok na Titicaca
Titicaca je nejvýše položené jezero na světě, na němž se provozuje komerční lodní doprava. Se svými 200 kilometry na délku mezi zasněženými kopci je to prostě unikum, kterému není nic podobné.
Jan Vaverka
Bolívie - 7. díl: Na skok do Bolivijské Amazonie
Sto kilometrů vzdušnou čarou a jste z La Pazu v Amazonii. Ti odvážnější rovnou po silnici smrti. Je to kousek, ale zase takový fofr to není.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
PŘEHLEDNĚ: Podívejte se, jaké změny v důchodech české občany čekají
Exkluzivně Zvyšování důchodového věku nad 65 let podle prodlužování života, snižování výpočtu nových důchodů,...
„Pučista si ji nezaslouží.“ Bidenův tým vymýšlí, jak zrušit debatu s Trumpem
Premium Koho by před časem napadlo, že když prezident USA připustí, že se snad i zúčastní debaty se...
Bude mít kdo jezdit pro pacienty? Chybí stovky záchranářů, mladé práce neláká
Premium Posádky sanitek stárnou, průměrný věk zdravotnických záchranářů se pohybuje nad 50 lety....
Královská rodina vyslala na Ukrajinu vévodkyni, mluvila o sexuálním násilí
První člen britské královské rodiny přijel na Ukrajinu od začátku konfliktu s Ruskem. Vévodkyně z...
- Počet článků 137
- Celková karma 15,04
- Průměrná čtenost 648x
Vystudoval jsem Fyzikální inženýrství a nanotechnologie a později i Učitelství fyziky a matematiky pro střední školy. To se naopak projevuje v obsahové strnáce, zvláště tam kde jsem tématicky blízko astronomie.
Vždy jsem rád cestoval. Neprve prstem po mapě, později na vlastní pěst. První větší sólo cestou byl Kazachstán. A tam jsem začal psát cestovatelské blogy. Dnes píši hlavně o místech, o nichž není snadné získavat informace, nebo se tam najezdí v době, kdy cestuju já.
Dříve jsem byl více shromažďovatelem dat a mé blogy připomínaly turistické průvodce, dnes už píši spíše cestopisy.
Jsem subjektivní a mám své favority. Ale i o tom to je. Hlavní je nebýt předpojatý, protože svět je barevný a o překvapení není nouze.