Kaunertal – lyžování bez lyžařů
V jihozápadním cípu Rakouska, poblíž trojzemí (Rakousko-Itálie-Švýcarsko), je skromný areál totálně odříznutý od civilizace. Tak odříznutý, že od nejbližší vesnice je to na hlavní parkoviště v areálu ve výšce 2750 metrů nad mořem dlouhých 27 km, které vám na úzké a klikaté silnici s převýšením 1500 metrů zaberou dobrých 40 minut.
On už jen údaj 2750 metrů nad mořem není bez zajímavosti, protože jde o nejvýše položenou silnici v Alpách otevřenou i v zimě, silnici, kde se místy prodíráte úseky, které mají šířku sotva 3 metry nebo se dostáváte do situací, kdy nevidíte pořádně do zatáčky prostě proto, že kolem silnice jsou čtyřmetrové závěje.
Právě tahle bezprecedentní odlehlost je naprosto stěžejní. Když se vydrápete po klikaté cestě až k hornímu parkovišti (to dolní je ve výšce 2150 metrů nad mořem), čeká na vás areál, kde můžete lyžovat v podstatě na všechny světové strany, na sjezdovkách, na kterých i za únorového slunečného dne budete chvílemi úplně sami a ještě kolem druhé odpolední můžete bez větších problémů najít netknuté části svahu.
Kaunertal tak působí i v plné sezóně dojmem, jakoby se o něm vůbec nevědělo. Přitom zázemí tomu nedopovídá. Je tu velká samoobslužná restaurace s cenami spíše pod regionálním průměrem, jsou tu svahy všeho druhu i přepravní kapacity všech typů. Pravda, je tu víc kotev, ale to je na ledovcích poměrně běžné, nehledě na to, že právě kotvové svahy jsou na Kaunertalu ty nejlepší.
Za slunného dne můžete střídat sjezdovky tak, že jezdíte na osvětlených svazích celý den a když dostane chuť na divočinu, je tu i černá sjezdovka, začínající za tunelem, kde se často střídá sklon a jezdí se po mostech.
Má to nějaký háček? Pokud vám nevadí strávit denně na cestě minimálně hodinu a půl, tak bych řekl, že nemá. Sněhu tu bývá v hlavní sezóně běžně i 5 metrů a jak už to tak na ledovcích bývá, je to ten nejlepší přírodní udusaný prašan. Cena skipasu v hlavní sezóně činí 45 eur, ve vedlejší sezoně (i leden) 41 eur, což je dnes pod Rakouským průměrem. Bydlíte-li až dole v údolí řeky Inn, bonusem může být to, že máte „na dostřel“ hned několik dalších velmi dobrých středisek, ať už je to obrovský Serfauss-Fiss-Ladis, v bezcelní zóně umístěný Samnau-Ischgl nebo neprávem pozapomenutý Nauders-Schöneben.
Mám-li to shrnout, Kaunertal je pro mě lyžařský ráj a s přehledem jsem tu zažil nejlepší lyžování v Rakousku. Proto doporučuji: jeďte tam, dokud se to nezmění. Na papíře je už projekt propojení s Itálií z jihozápadní strany.
Jan Vaverka
Kolumbie - 6. díl: Poznáváme Bogotu
To takhle jednou v Bogotě.. Tak může začínat spousta našich historek. Ale vážně. Bogota je plná silných příběhů. Jak těch z historie, tak těch co tu napíšete. Začneme od zlata.
Jan Vaverka
Kolumbie - 5. díl: Zpátky do Bogoty
Noční let z Bolívie a pak tak trochu jako bezdomovci v Bogotě, než nás vezmou na milost v hostelu. Plán na první den nemáme, o to zajímavější zážitky nám spontánní přístup nabídne.
Jan Vaverka
Bolívie - 10. díl: La Paz jako kulinářská destinace
Bolivijské pivo, bolivijské víno. Lama na prudko i lama v tortile. Ryby i polévky. Jednohubky i dezerty. La Paz má všechno.
Jan Vaverka
Bolívie - 9. díl: Observatoř Chacaltaya
Kdysi nejvýše položené lyžařské středisko na světě a vedle něj atmosférická observatoř. Jak se sem dostat?
Jan Vaverka
Bolívie - 8. díl: Na skok na Titicaca
Titicaca je nejvýše položené jezero na světě, na němž se provozuje komerční lodní doprava. Se svými 200 kilometry na délku mezi zasněženými kopci je to prostě unikum, kterému není nic podobné.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Rusko útočilo na ukrajinskou energetiku, poškodilo tři tepelné elektrárny
Ruský vzdušný útok v noci na středu vážně poškodil tři ukrajinské tepelné elektrárny, uvedl jejich...
Kácíš? Pak sázej či plať. Novela zákona zpřísní podmínky kácení stromů
Premium Pokuta až milion pro jednotlivce, až dvacet milionů pro firmu. Tedy desetkrát víc než nyní. Takové...
Padlého rudoarmějce oplakali u Rudolfina. Jenže ho zabili sami Sověti
Seriál Je to snad nejslavnější fotografie z květnového osvobození Prahy a dlouho se věřilo, že Georgij...
Princezna z Kremlu. Touha po diamantech se stala Brežněvově dceři osudnou
Premium Letos uplynulo 95 let od narození Galiny Leonidovny, dcery sovětského generálního tajemníka Leonida...
Pronájem bytu 2+kk na Jungmannově náměstí
Jungmannovo náměstí, Kutná Hora - Kutná Hora-Vnitřní Město
13 500 Kč/měsíc
- Počet článků 138
- Celková karma 14,88
- Průměrná čtenost 643x
Vystudoval jsem Fyzikální inženýrství a nanotechnologie a později i Učitelství fyziky a matematiky pro střední školy. To se naopak projevuje v obsahové strnáce, zvláště tam kde jsem tématicky blízko astronomie.
Vždy jsem rád cestoval. Neprve prstem po mapě, později na vlastní pěst. První větší sólo cestou byl Kazachstán. A tam jsem začal psát cestovatelské blogy. Dnes píši hlavně o místech, o nichž není snadné získavat informace, nebo se tam najezdí v době, kdy cestuju já.
Dříve jsem byl více shromažďovatelem dat a mé blogy připomínaly turistické průvodce, dnes už píši spíše cestopisy.
Jsem subjektivní a mám své favority. Ale i o tom to je. Hlavní je nebýt předpojatý, protože svět je barevný a o překvapení není nouze.