Terceira – největší divočina Evropy
Zhruba 2 hodiny letu západním směrem z Portugalska se nachází Azorské ostrovy. Je to dokonalý zapadákov – 9 ostrovů leží nejen daleko od jakékoli jiné pevniny, ale i vzdálenosti mezi ostrovy samotnými jsou enormní (ze Santa Marie na východě ke Corvu na západě je to přes 600 kilometrů). Na třetině cesty přes Atlantik tak můžete najít klid, zelenající se džungli, nejlepší hovězí v Evropě, domácí sýry i sopečné víno.
Hlavním tahákem Azorských ostrovů je ostrov Sao Miguel. Je nejsnazší se sem dostat, spoje létají z Německa, Anglie, Portugalska, ale i Kanady a USA, navíc má horká vulkanická jezera, čajové plantáže i cozido, které se „vaří“ zakopané v horké půdě. Terceira je jiná. Téměř ve všem.
Terceira se nachází v centrální části souostroví. Díky tomu máte na dohled hned další 3 ostrovy, z nichž každý má svoji specifickou identitu. Zajímavostí je, že na Terceiře, ostrově, který byl objeven jako třetí (proto ten název), se nachází základna americké armády. Právě proto je tu poměrně velké letiště, které přijímá lety z Porta a Lisabonu. Odjinud se sem pravidelnou linkou nedostanete, tedy s výjimkou ostatních Azorských ostrovů. Ceny letenek z kontinentálního Portugalska přitom mohou být velmi levné, s předstihem pořídíte zpáteční letenku i za 40 euro.
Terceira, která má zhruba tvar brambory, je úchvatnou kombinací hustých porostů, rozparcelovaných pastvin a čedičových útesů. Jako všechny Azorské ostrovy, je sopečného původu. Nenajdete tu sice vulkán v pravém slova smyslu (za ním musíte na Ilha de Pico, kde je i nejvyšší hora Portugalska Pico), ani horká jezera (za těmi na Sao Miguel), stopy sopečné aktivity jsou ale všude, ať už jsou to rozsáhlé kaldery nebo doutnající zřídla.
Není to ale jen o přírodních krásách. Historická Angra de Herosimo je památkou UNESCO. Okouzlí svými pastelově zbarvenými domy, klikatými ulicemi i lehce kýčovitou katedrálou, která stojí hned u přístavu. Najdete tu i klášter, kde je pochován Pablo da Gama, bohužel toho času je klášter před veřejností uzavřený.
Angra, největší město ostrova, je také nejlepší základnou pro cesty po ostrově, pořídíte tu vše důležité, máte to všude blízko a odtud i vyplouvají trajekty na další ostrovy. Co tedy navštívit a zažít na Terceiře?
Všechno. Zní to možná absurdně, ale za 4 až 6 dnů lze prozkoumat ostrov opravdu důkladně. Má první cesta mířila na nejvyšší vrchol Santa Barbara. S 1021 metry je téměř odsouzen k tomu, být věčně v oblacích. Máte-li ale třeba jen na chvíli to štěstí, že vidíte dále než na 100 metrů, budete uchvácení.
Vrchol je součástí Reserva Florestal Natural Parcial da Serra de Santa Barbara e dos Misterio Negrós. Stačí popojít pár set metrů východním směrem poněkud bažinatým terénem a dostanete se k ochozu (38°43'56.15"S, 27°18'40.20"Z), z něhož je výhled na západní konec Misterio Negros. Je-li počasí nedobré, nezoufejte, za pár minut může být vše jinak. Chvíli vidíte severní pobřeží, chvíli jižní a pak se může zčista jasna stát, že se slunce opře do kotliny a vy uvidíte tolik zeleně, až to trhá oči.
Misterios Negros je ale potřeba zažít na vlastní kůži. Prochází jím jednosměrná stezka, která vám zabere zhruba hodinu a půl. Startuje u Gruta do Natal a doporučuji na ni pevnou a nepromokavou obuv. Chvílemi si budete připadat jak na průlezkách, ale o tom to je. Střídají se různé typy porostu, a když zapadnete do té nejhustší džungle, skoro se tu nedá ani fotit – je tu málo světla i místa, a na žádné fotce nevynikne, jak nekompromisní prostředí to je.
Zhruba 3 kilometry od Misterios Negros se nachází zřídla Furnas de Enxofre. Místo působí poněkud nehostinně. Zřídla permanentně vypouštějí sirné páry o teplotě zhruba 60 až 80 stupňů, což má velký vliv na vegetaci v bezprostředním okolí, které nahrazuji pestrobarevné krystalické struktury.
O další 3 kilometry východněji najdete Gruta do Algar do Carvao – podzemní jeskyni obrostlou mechem, která vznikla zborcením kráteru. Kdekdo považuje jeskyni za největší turistickou atrakci ostrova, a tak pokud někde narazíte na větší kumulaci turistů, bude to právě zde. V sousedství jeskyně je pak Caldeira de Guilherme Moniz, největší kráter na Azorech, široký 3 kilometry, jak jinak než zarostlý středně vysokou vegatací.
Nejlepší vyhlídkou na východní straně ostrova je Serra do Cume. Vyjde-li počasí, vidět je půlka ostrova - na jedné straně Angra de Herosimo, na druhé straně Praia da Vitoria a základna Lajes.
Mým tajným tipem je cesta od Gruta do Algar do Carvao k Agualva. Cesta skrz ostrov několikrát mění povrch a prochází nízkými hustým porosty. Je bez problému sjízdná osobním autem a především je tady úplně liduprázdno.
Pobřeží Terceiry je divoké. Obvykle jde o vysoké skalní ochozy a míst, kde byste se mohli vykoupat je pomálu – klasické pláže jsou jen dvě, městské pláže v Angře a Praie, obvyklejší jsou bazény vytesané ve skalách. Teplota moře se navíc pohybuje v rozmezí 17 až 22 stupňů. Jinými slovy Terceira není destinací pro ty, co se rádi opalují na lehátku a smáčí v moři.
Terceira je vhodná hlavně pro ty, co mají rádi dobré jídlo a víno, a rádi chodí. Můžete bloudit mezi carraletas, šachovnicovými políčky oddělenými zídkami, ochutnávat místní sýry nebo zajít na pečené hovězí. Západy slunce s výhledem na Sao Jorge, Pico a Graciosa jsou nezapomenutelné, stejně jako privátní prohlídky s průvodcem v Museo de Vinho s ochutnávkou vína verdelho, které vzdáleně chutí připomíná bílé portské.
Nezapomenutelná je i Taberna Roberto (38°40'46.30"S, 27°13'37.78"Z), kterou vede překvapivě pan Roberto. Posedí s každým hostem a povykládá si s ním. Doporučuji si rezervovat místo i hlavní chod. Pan Roberto se specializuje na maso pomalu pečené na dřevě a z šesti masitých hlavních chodů jsou hned 3 pro více osob. Za zmínku stojí i Restaurante Caneta v Altares se skvělým pečeným hovězím a Beira Mar v Sao Mateus specializovaná na ryby.
Ani s ubytování není na ostrově problém. Vše se dá zajistit přes booking nebo airbnb. Ceny jsou mírné (za 25 euro pro 2 si můžete žít jako králové), což neplatí jen pro ubytování ale obecně pro veškeré služby a zboží. Pozitivem je i to, že se s každým domluvíte anglicky, a to i v tom nejzapadlejším koutě. Co bychom za to někdy dali na Kanárských ostrovech.
Jediná výtka, co mě napadá, je k veřejné dopravě – autobusové linky spočítáte na prstech, nejezdí zrovna na čas a ani ceny nejsou úplně mírné. Na druhou stranu autobus vám zastaví skoro kdekoli, stačí říct řidiči nebo na něj mávnout u krajnice. Na cestování tak více než doporučuji vlastní auto, které si můžete půjčit na letišti nebo Angře či Praie.
Mám-li to shrnout, Azory jsou tak trochu Islandem v subtropech. Jsou divoké, byť úplně jiným způsobem, pořád ještě poměrně dost neobjevené a svým způsobem i dost levné. Terceira není sice na pohled tak atraktivní jako Sao Miguel, je ale mnohem divočejší a autentičtější, navíc s dalšími ostrovy na dosah. Než ji objeví turisté, bude takovým malým rájem na zemi, pro všechny, co mají rádi aktivní dovolené a dobré jídlo. Proto neváhejte a vyrazte tam. Nemusí to tak trvat věčně.
Jan Vaverka
Kolumbie - 6. díl: Poznáváme Bogotu
To takhle jednou v Bogotě.. Tak může začínat spousta našich historek. Ale vážně. Bogota je plná silných příběhů. Jak těch z historie, tak těch co tu napíšete. Začneme od zlata.
Jan Vaverka
Kolumbie - 5. díl: Zpátky do Bogoty
Noční let z Bolívie a pak tak trochu jako bezdomovci v Bogotě, než nás vezmou na milost v hostelu. Plán na první den nemáme, o to zajímavější zážitky nám spontánní přístup nabídne.
Jan Vaverka
Bolívie - 10. díl: La Paz jako kulinářská destinace
Bolivijské pivo, bolivijské víno. Lama na prudko i lama v tortile. Ryby i polévky. Jednohubky i dezerty. La Paz má všechno.
Jan Vaverka
Bolívie - 9. díl: Observatoř Chacaltaya
Kdysi nejvýše položené lyžařské středisko na světě a vedle něj atmosférická observatoř. Jak se sem dostat?
Jan Vaverka
Bolívie - 8. díl: Na skok na Titicaca
Titicaca je nejvýše položené jezero na světě, na němž se provozuje komerční lodní doprava. Se svými 200 kilometry na délku mezi zasněženými kopci je to prostě unikum, kterému není nic podobné.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Kácíš? Pak sázej či plať. Novela zákona zpřísní podmínky kácení stromů
Premium Pokuta až milion pro jednotlivce, až dvacet milionů pro firmu. Tedy desetkrát víc než nyní. Takové...
Padlého rudoarmějce oplakali u Rudolfina. Jenže ho zabili sami Sověti
Seriál Je to snad nejslavnější fotografie z květnového osvobození Prahy a dlouho se věřilo, že Georgij...
Princezna z Kremlu. Touha po diamantech se stala Brežněvově dceři osudnou
Premium Letos uplynulo 95 let od narození Galiny Leonidovny, dcery sovětského generálního tajemníka Leonida...
U Strakonic se srazilo šest aut. Silnici na Písek zavřeli, zasahoval i vrtulník
Na silnici I/4 u Strakonic se stala hromadná nehoda. Podle informací hasičů se srazilo šest aut,...
- Počet článků 138
- Celková karma 14,88
- Průměrná čtenost 643x
Vystudoval jsem Fyzikální inženýrství a nanotechnologie a později i Učitelství fyziky a matematiky pro střední školy. To se naopak projevuje v obsahové strnáce, zvláště tam kde jsem tématicky blízko astronomie.
Vždy jsem rád cestoval. Neprve prstem po mapě, později na vlastní pěst. První větší sólo cestou byl Kazachstán. A tam jsem začal psát cestovatelské blogy. Dnes píši hlavně o místech, o nichž není snadné získavat informace, nebo se tam najezdí v době, kdy cestuju já.
Dříve jsem byl více shromažďovatelem dat a mé blogy připomínaly turistické průvodce, dnes už píši spíše cestopisy.
Jsem subjektivní a mám své favority. Ale i o tom to je. Hlavní je nebýt předpojatý, protože svět je barevný a o překvapení není nouze.