Baskicko – 16. díl: Baskické pobřeží
Baskické pobřeží, známé taky jako Costa Vasca, je drsné a členité. Na délce 176 kilometrů jej omývá povětšinou studený Atlantik, který i v těch nejparnějších letních dnech má sotva 20 stupňů. Rozdíl mezi přílivem a odlivem tu nezřídka přesahuje 4 metry, proto i v Bilbu, které je od moře 15 kilometrů, jsou vidět denní výkyvy hladiny moře. Ale pěkně popořádku, začneme ve směru od Donostie, které jsem se věnoval posledně.
Zarautz a Deba
Zarautz je surfařskou lokalitou číslo jedna. V Baskicku sice najdete i lepší vlny například v Mundace, nicméně Zarautz je letoviskem v pravém slova smyslu - má dvoukilometrovou pláž, promenádu s palmami i fajnový kemp na skále nad pláží.
Deba je jiná. Je to komorní městečko pří ústí stejnojmenné řeky. Podmínky pro surfování jsou tu podobné ne-li lepší než v Zarautz. Deba je ale na rozdíl od vyjuchaného Zarautz mnohem poklidnější. Navíc, pokud vám vyjde počasí, můžete tu vidět pěkný západ slunce
Obě maloměsta žijí hlavně v létě - mají tu letní byty lidé z okolních velkoměst. V zimě je atmosféra ospalá a počasí nestabilnější.
Lekeitio
Když se podíváte na Lekeitio přes satelit, uvidíte velkou hlubokou zátoku s pláží sahající až ke skalisku uprostřed zátoky. Skálu spojuje se zbytkem zátoky chodník a jeden si až říká, k čemu tam je.
Tak pozor, tento pohled je více než zavádějící. Skalisko se při přílivu mění na osamocený ostrov. Příliv je tak vysoký, že i chodník mizí hluboko po hladinou. Měl jsem příležitost s tímto fenoménem zápolit na vlastní kůži a vězte, že chodník zmizí pod hladinou už dobré dvě hodiny před kulminací přílivu.
Nicméně kvaziostrov svatého Nicolase určitě za návštěvu stojí. Krom krásného výhledu tu uvidíte vykopávky ze středověku. Vykopávky budov, které patrně patřily ke kolonii nemocných leprou.
Samotné městečko se rozpíná kolem rybářského přístavu. Jeho hlavní atrakcí je pozdně gotický kostel z 15. století. Ten byl ale bohužel při mé návštěvě zavřený.
Elantxobe
Elantxobe připomíná Amalfi v jižní Itálii nebo vesnice v národním parku Cinque Terre (v severní Itálii). Jde o vesnici přitisknutou ke strmému svahu, kde se můžete potloukat strmými ulicemi s příležitostnými výhledy na zátoku s rybářským přístavem.
Jezdí se sem mimo jiné pozorovat divoké ptactvo. Byť jde o vesnici malebnou, jde tak trochu o zapadákov. Například restaurace je tu jen jedna a ta je dosti neobvyklá. Zaměřená je na burgery a má velkou prosklenou místnost na výhled v přístavu. Dostanete tu skvělý tuňákový burger za 8 euro a ještě si můžete půjčit dalekohled na pozorování ptactva.
Před restaurací je poněkud kuriózní točna autobusu - autobus se otáčí o 180 stupňů na rotující plošině. Nicméně nedoporučuji sem zajíždět autem, lepší je zanechat auto na menším parkovišti nad vesnicí, na které se dá odbočit ze sinice od města Gernika-Lumo
Urdaibai
Celým jménem Urdaibai Reserva de la Biosfera zahrnuje lokalitu kolem dlouhého zálivu mezi rybářskou osadou Mudaka a městěm Gernika-Lumo.
V tomto zálivu uvidíte rozdíly mezi přílivem a odlivem v tak masivním měřítku, jako nikde jinde. Záliv je obklopen bažinami se vzácnými druhy ptactva a plážemi, které jsou mezi surfaři považovány za nejlepší v Baskicku.
Sama Gernika (dnes napojená na sousední Lumo) je taky poměrně známým pojmem, i když úplně jiným způsobem. 26. dubna 1937 se stala na Frankův popud obětí náletu Luftwaffe. Fanco chtěl Basky vytrestat za vzpurnost a Gernika tak byla prakticky srovnána se zemí. Luftwaffe se naopak potřebovala “zacvičit” před blížící se válkou a výsledkem tak bylo 1654 civilních obětí.
San Juan de Gaztelugatxe
Ostrůvek, na němž se tyčí malá kaple, měl odjakživa strategickou pozici. I proto se mnohokrát v historii ocitl uprostřed válečné vřavy. Byť je o něm nejstarší zmínka už z 10. století, dnešní kaple byla postavena až v roce 1980 poté, co ta předchozí dva roky předtím vyhořela.
Panorama San Juan de Gaztelugatxe viděl snad každý. Fandové Game of Thrones hned poznají Dragonstone. Lokalita sice není až tak pompézní jako v seriálu, i tak je to ale pastva pro oči.
Na návštěvu si určitě vyhraďte alespoň 2 a půl hodiny. Cesta k pobřeží zabere půlhodinu a ostrov, na němž se kaple tyčí, má 80 metrů. Navíc je třeba brát ohled na to, že jde o populární lokalitu a při slunných víkendových dnech tu může být hlava na hlavě.
Další zajímavá místa
Bermeo je druhým největším rybářským přístavem Baskicka (největší je poněkud fádní Ondrarroa). Půvabná promenáda vybízí k procházkám, nicméně obdobně jako Lekeitio nemá Bermeo mnoho co nabídnout. Tedy pokud nechcete jít od restaurace k restauraci a ochutnávat pitxos.
Bakio oplývá kilometrovou otevřenou pláží. Díky blízkosti Mungie, jež má napojení na dálnici, se sem při dobrém počasí sjíždějí o víkendu lídé z Gran Bilbo, aby se tu slunili. I sem se sjíždějí surfaři, byť ne v takové míře.
Příště budu pokračovat na cestě k Bilbu.
Jan Vaverka
Kolumbie - 6. díl: Poznáváme Bogotu
To takhle jednou v Bogotě.. Tak může začínat spousta našich historek. Ale vážně. Bogota je plná silných příběhů. Jak těch z historie, tak těch co tu napíšete. Začneme od zlata.
Jan Vaverka
Kolumbie - 5. díl: Zpátky do Bogoty
Noční let z Bolívie a pak tak trochu jako bezdomovci v Bogotě, než nás vezmou na milost v hostelu. Plán na první den nemáme, o to zajímavější zážitky nám spontánní přístup nabídne.
Jan Vaverka
Bolívie - 10. díl: La Paz jako kulinářská destinace
Bolivijské pivo, bolivijské víno. Lama na prudko i lama v tortile. Ryby i polévky. Jednohubky i dezerty. La Paz má všechno.
Jan Vaverka
Bolívie - 9. díl: Observatoř Chacaltaya
Kdysi nejvýše položené lyžařské středisko na světě a vedle něj atmosférická observatoř. Jak se sem dostat?
Jan Vaverka
Bolívie - 8. díl: Na skok na Titicaca
Titicaca je nejvýše položené jezero na světě, na němž se provozuje komerční lodní doprava. Se svými 200 kilometry na délku mezi zasněženými kopci je to prostě unikum, kterému není nic podobné.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Ani vás nepustí do haly. Podvodů při prodeji lístků na MS v hokeji přibývá
Organizátoři i policie varují: Kupovat vstupenky na mistrovství světa v hokeji od někoho jiného než...
Katar plánuje vyhoštění lídrů Hamásu, ale není kam. Jordánsko je zpět nechce
Premium Katar je místo, kde si lídři teroristické organizace Hamás léta užívali pětihvězdičkového luxusu....
Za bydlení politiků platíme tisíce, vládní byty a vily mnozí z nich nevyužívají
Premium Stát jen za tento rok zaplatí za bydlení v Praze mimopražského ministra školství Mikuláše Beka...
Izrael zavřel hraniční přechod do Pásma Gazy. Humanitární pomoc tam končí
Izraelská armáda v neděli oznámila, že po ostřelování uzavírá hraniční přechod Kerem Šalom, určený...
Nabízíme k prodeji objekt bývalé mateřské školky v horské obci Nové Hamry.
Nové Hamry, okres Karlovy Vary
4 470 000 Kč
- Počet článků 138
- Celková karma 14,81
- Průměrná čtenost 643x
Vystudoval jsem Fyzikální inženýrství a nanotechnologie a později i Učitelství fyziky a matematiky pro střední školy. To se naopak projevuje v obsahové strnáce, zvláště tam kde jsem tématicky blízko astronomie.
Vždy jsem rád cestoval. Neprve prstem po mapě, později na vlastní pěst. První větší sólo cestou byl Kazachstán. A tam jsem začal psát cestovatelské blogy. Dnes píši hlavně o místech, o nichž není snadné získavat informace, nebo se tam najezdí v době, kdy cestuju já.
Dříve jsem byl více shromažďovatelem dat a mé blogy připomínaly turistické průvodce, dnes už píši spíše cestopisy.
Jsem subjektivní a mám své favority. Ale i o tom to je. Hlavní je nebýt předpojatý, protože svět je barevný a o překvapení není nouze.