Kühtai – dostupný tyrolský luxus

Kühtai, ležící ve vysokohorském sedle 2020 metrů nad mořem, má pověst nejvýše položeného a nejdražšího rakouského střediska. Tato pověst je ovšem poněkud zavádějící.

Zavádějící je hned několika způsoby. Na Kühtai se lyžuje od 2020 do 2520 metrů nad mořem a svou povahou je tak podobný známějšímu Obertauernu ve Štýrsku. Nikde v Rakousku se nezačíná lyžovat v takové výšce, ba i v rámci celých Alp hledá Kühtai těžko konkurenci (nachází ji jen v Cervinii, Sestriere a Val Thorens a to ještě s přimhouřenýma očima, poněvadž všechny tři střediska jsou součástí větších areálů).

O nejvyšší lyžování v Tyrolsku se ovšem zdaleka nejedná – jen v nejbližším okolí je Sölden s dvěma ledovci (Rettenbach a Teifenbach), kde si zalyžujete ve výšce 3250 metrů nad mořem, o Pitztale a jeho 3400 metrech ani nemluvě.

Právě nadmořská výška dolní hranice ovšem dává středisku tolik exkluzivity. Vysoká nadmořská výška dolní stanice zajišťuje dobré sněhové podmínky v celém areálu po většinu sezóny. Exkluzivitu pak dodává i odlehlost areálu, nejblíže je Oetz vzdálený 17 kilometrů, a omezené ubytovací kapacity.

Zdejší ubytovací kapacity spočítáte na prstech (počítal-li jsem správně, je jich právě 10), a proto nepřekvapí, že cena za nocleh v sezóně je zhruba od 200 euro za noc výše.

Nedostupnost ubytování, ať už cenová nebo kapacitní, ovšem není neřešitelným problémem. Pokud vám nevadí denní dojezd z Oetzu, můžete se dole v údolí ubytovat za cenu zhruba od 50 euro na noc. Nespornou výhodou bude to, že krom Kühtaie máte na dojezd do hodiny Sölden, Obergurgl a trochu překvapivě díky blízkosti dálnice například i Sankt Anton nebo Ischgl.

Tím se plynule dostávám k druhému zavádějícímu faktu zmíněnému v perexu, který souvisí přímo s lyžováním. Rozhodnete-li se na Kühtai dojíždět, nevyjde vás lyžování vůbec draze. Naopak lyžování na Kühtai patří k těm nejlevnějším v Rakousku a cenově téměř nemá konkurenci.

Denní skipas na Kühtai vás v sezóně vyjde na 39 euro. Tomu může dnes v Rakousku ze středisek podobné úrovně konkurovat jen Nauders. Výdaje ovšem můžete stlačit ještě tím, že si koupíte půldenní skipas do 12:30, který vyjde v sezóně na 29,50.

Dopolední skipasy jsou v Rakousku spíše raritou. Dostanete je ve Ski Amade, Saalbachu nebo na Obertauernu, ale pod 30 euro nestojí v žádném z velkých resortů. Naopak dnes stojí denní skipasy v Rakousku běžně přes 50 euro a dopolední pak přes 40 euro (Saalbach nebo Ski Amade).

Cena skipasu jde dále ještě rapidně dolů v případně předsezonního lyžování. Na Kühtai vyjde denní skipas před Vánoci na 29 euro, půldenní dokonce jen na 21,50, posezónní ceny tu ale nehledejte.

Koupíte-li si vícedenní skipas, výhodou bude, že v ceně je i areál Hochoetz. Ten je podobně velký jako Kühtai. Je sice položen níže, ale je spojen kabinovou lanovkou přímo s Oetzem.

Podobně jako jinde i zde dostane slevu na denní skipas, přijedete-li na svah později. Ta ovšem není nijak závratná (níže je fotografie skipasu platného od 11:00).

Zní to všechno skvěle a tak se nabízí otázka: Stojí to za to? Loni jsem navštívil Weissse Gletcher Welt. Ceny byly podobné, odlehlost taky, jenže středisko bylo malé, s úzkými sjezdovkami a zastaralým vybavením, carvingový svah aby člověk pohledal.

Kühtai není špičkovým resortem. Chcete-li pestrou nabídku sjezdovek od carvingových dálnic až po strmé černé svahy, jeďte raději na otočku do Söldenu. Kühtai nabízí 40 kilometrů sjezdovek, z nichž většina jsou červené. Osobně jako nejlepší hodnotím černé sjezdovky 9, 9a a 9b kolem kotvy Glaiskogellift, které jsou na začátku širokými carvingovými svahy a posléze klasickými černými, na kterých běžný smrtelník carvingový oblouk nezajede.

Jižní svah je sice fotogenický, ale až na pár úseků nabízí hlavně úzké sjezdovky. Modré sjezdovky se na Kühtai nevyskytují téměř vůbec, takže se nedá zrovna říct, že by se jednalo o resort vhodný pro rodiny s dětmi.

Infrastruktura není sice zastaralá, ale ani nejmodernější. Restaurace na svahu jsou dohromady tři. Osobní zkušenost mám jen s Dreiseenhütte, kterou mohu rozhodně doporučit. Najíte se tu dobře a vydatně, za ceny odpovídající Tyrolsku (cena plnohodnotného obědu začíná na 10 euro).

Dále jsou tu pak klasické atrakce jako snowpark, měření rychlosti, sáňkařská dráha nebo iglú. Nezanedbatelnou výhodou je i to, že parkovací kapacity jsou rozesety rovnoměrně po celém sedle. Nikdy to tak nemáte od auta daleko k vleku nebo na sjezdovku.

Shrnu-li to, Kühtai lze rozhodně doporučit jako zpestření nebo na několikadenní lyžování pro dojíždějící z Oetzu. Středisko ale nemá takovou rozmanitost, aby lyžaře bavilo několikátý den za sebou. Proti tomu Oetz má tu výhodu, že je v dojezdové vzdálenosti dalších resortů a krom toho je to na dojezd i do Innsbrucku nebo do velkého termálu Aqua Dome, který je po cestě z Oetzu do Söldenu.