Lednový Izrael - 1. díl: Lowcost v Izraeli

Zpáteční letenka z Bratislavy do Eilatu za 20 euro? To si skoro říká o lowcostový výlet do nelowcostového Izraele..

Izrael. Už jen, když se to jméno nahlas vysloví, mnohdy to vzbuzuje vášně. V zemi, v níž zabírá ? území poušť a nemá žádné významné přírodní bohatství, způsobují strategické a historickokulturní okolnosti, že je tu permanentní neklid.

Většina návštěvníků míří do Jeruzaléma, který je v Izraeli lokalitou číslo jedna. Avšak dopravíte-li se sem vlakem nebo autobusem z letiště v Tel Avivu, nemusí vám zrovna přijít na mysl, jak velkou a rozmanitou zemí Izrael je. Ta část Izraele, jež je mezinárodně uznávaná pod jeho správou, má zhruba 21,5 tisíce kilometrů čtverečních. To není nijak závratné číslo, odpovídá to Slovinsku nebo polovině Nizozemska, ale protáhlý tvar země způsobuje, že ze severu na jih je to přímou cestou bezmála 500 km bez dálnice. To není málo tím spíš, když ty nejznámější taháky jsou na dostřel z Jeruzaléma a vy jako vstupní bránu zvolíte Eilat na samém jihu.

I proto lowcostové cestování po Izraeli není až tak snadnou disciplínou a abyste ho dosáhli, je třeba si vyjasnit priority a tomu uzpůsobit dopravní prostředky, formu ubytování a stravování. Nicméně jak vám ukážu, není to nemožné.

Eilat jako základna

Rozhodnete-li se využít Eilat jako vstupní brány do Izraele, je třeba brát v potaz, že do Jeruzaléma to máte 300 km a k Mrtvém moři zhruba 200 km a to téměř výhradně pouští, byť nádhernou.

Tím nechci odrazovat od cesty do Izraele právě přes Eilat. Je to perfektní volba, chcete-li prozkoumávat Negevskou poušť nebo navštívit Jordánsko. Pokud ale chcete vyrazit dále na sever, těžko se obejdete bez vlastního auta. Je třeba se připravit na velké přepravní časy a určitou finanční náročnost spojenou se zápůjčkou auta (odhadem 30 dolarů na den a více) a pohonnými hmotami, jejichž cena se pohybuje okolo ekvivalentu 40 korun za litr. Nadto je potřeba obrnit se pevnými nervy. Způsob řízení v Izraeli odpovídá spíše jižní Evropě, tedy předpisy se nedodržují, neustále se na vás někdo tlačí, problikává a troubí. Specialitou je pak využívání dálkových světel v noci za každých okolností.

Způsob, jak ušetřit finance i nervy, je ve využívání veřejné dopravy. Ta je totiž až překvapivě levná, především v kontextu s ostatními službami. Z letiště Ramon u Eilatu se do centra dostanete za 4,20 šekelů tedy zhruba 28 Kč. 

Podobně je to v případě cesty z letiště Ben Gurion v Tel Avivu do Jeruzaléma, což vás příjde na 16 šekelů, tedy zhruba ekvivalent 100 Kč. Odpadne vám tím starost s hledáním parkování v Jeruzalémě, což je takřka nadlidský úkol, nechcete-li platit 100 a více šekelů za den parkování (o tom více v příštím díle). Dalším aspektem je pak to, že chcete-li se podívat na místa na Západním břehu, jako je Jericho, Betlém nebo Hebron, s půjčeným autem sem beztak jet nesmíte (to ale neznamená, že to nejde). Nicméně půjčeného auta se v případě, že budete využívat veřejné dopravy, dá využít jako alternativy pro část pobytu, chcete-li se vydat k Mrtvému moři nebo do Galileje. K tomu lze využít silnic 1 a 90, kde se můžete volně pohybovat, jen vás na výjezdu ze Západního břehu čeká krátká kontrola na checkpointu.

Jak ušetřit na ubytování

Ubytování je v Izraeli velkou položkou. Preferujete-li střechu nad hlavou, je potřeba počítat alespoň s cenou 90 šekelů za osobu a noc se snídaní. Snídaně jsou v těchto cenových relacích výhradně vegetariánské, což má jak praktické důvody (snídaně se skládají především z trvanlivých potravin), tak částečně i kulturní, kdy v Izraeli se nekonzumuje zdaleka tolik masa, jako ve Střední Evropě.

Nicméně vydáte-li se cestou zápůjčky auta, pak, především v pouštních a polopouštních oblastech, se vám otevírá cesta, jak naprosto zásadně zacvičit s výdaji - polodivoké kempování. Pro ně je vyhrazena spousta lokalit, kde můžete v blízkosti parkoviště (a někdy i laviček se stoly) rozbalit stan a spát nerušeně v otevřené přírodě. Mnoho z těchto lokalit je prakticky nezasažena světelným smogem, a tak může takový nocleh být poměrně intenzivním zážitkem pro středoevropského člověka.

Těchto tábořišť je spousta i v Negevské poušti, která je z velké části poseta vojenskými prostory. Místa pro polodivoké kempovaní bývají označena jak v mapách, tak i na místě. Namátkou jedno je pod Mt. Yoash, další na dně kráteru Ramon, v Colored Sands poblíž Yerochamu nebo přímo pod Masadou vedle silnice k lanovce.

Další alternativou pak mohou být klasické kempy, kde můžete se stanem nocovat ze cenu zhruba 50 šekelů na osobu a mnohdy máte možnost si přikoupit snídani (například Ein Gedi Camping Lodge). Po zemi je jich spousta, především na jihu. Část z nich najdete na stránce https://www.parks.org.il/en/campgrounds/

Kempování má ale i své nevýhody a je třeba být připraven na úskalí, která vás mohou potkat. Především jsou to velké výkyvy teplot a silné poryvy větru. Je třeba být připraven na to, že v zimě může klesat teplota v poušti až k nule a to tím spíš ve vyšší nadmořské výšce. Co totiž není až tak zjevné při pohledu na mapu Izraele je to, že jde o kopcovitou zemi. Většina Negevské pouště je v nadmořské výšce 500 až 1000 metrů nad mořem. Proti tomu Mrtvé moře je 430 metrů pod mořem. Jedete-li například z Aradu k Mrtvému moři, klesáte takřka o tisíc metrů na 25 kilometrech, což krom toho, že je zajímavý řidičský zážitek, přináší oteplení až o 10 stupňů.

Stravování a nakupování

I v případě stravování je potřeba se připravit, že půjde o velkou část vašeho rozpočtu. Nechcete-li za jídlo platit raketu, nakupovat budete hlavně ve večerkách a ve street foodech. V Izraeli, a především v Jeruzalémě, je totiž street food, podobně jako malá bistra s kapacitou okolo 10 hostů, velice populární. Kvalita jídel je tu srovnatelná s klasickými restauracemi, ale na rozdíl od nich se tu můžete slušně najíst i za 20 šekelů v případě bezmasých jídel, resp. 30 šekelů v případě masitých jídel. Překvapivě podobně draho je například i v Jeruzalémě ve Starém Městě.

Vydáte-li se do restaurace, je potřeba počítat s tím, že ceny jídel začínají na 50 šekelech a rostou až do nebes. Levněji se obvykle najíte u Arabů, výrazně levněji se pak najíte na území Palestinské samosprávy.

Hlavními specialitami je hummus na milion způsobů, tahina, šakšuka nebo sabich. K jídlům se běžně dává jako příloha pita nebo se rovnou v pitě, případně na pitě, podává hlavní chod. Z mas se jí především jehněčí, méně pak hovězí a kuřecí. Vše je košér (nebo halal), McDonalds nevyjímaje, a na vepřové si musíte nechat zajít chuť (prý jej obstarat lze, především jsou k dostání v hotelových resortech).

Nápojem číslo jedna je káva. Mimo to se pijí hodně čaje, víno a pivo. V případě piva a vína jde především o místní produkci. Vína jsou velice ceněna a jsou produkována téměř po celém Izraeli, od Negevu až po Golany. Pivo je také překvapivě dobré. Je tu poměrně rozšířená kultura minipivovarů, které se nebojí experimentovat. V případě alkoholu je ovšem třeba počítat s vyššími cenami. U vína je třeba počítat alespoň s 50 šekely za láhev, pivo pořídíte zhruba za 15 šekelů za půllitr lahvového nebo 30 šekelů za půllitr točeného.

Vydáte-li se za nákupy, je potřeba se připravit na dosti odlišnou kulturu nakupování. V Izraeli najdete pomálu klasických supermarketů, kde na ploše několika set metrů čtverečních koupíte vše od banánů až po kempingová křesla. Obchody jsou tady spíše menší, specializovanější a, pokud nejde o arabské večerky, jsou zavřené o šábesu. Potraviny jsou násobně dražší než ve Střední Evropě a mnohdy se velmi těžko nakupuje v menších množstvích. To znamená, že například hummus těžko pořídíte v balení menším než 400g a že spoustu produktů je výhodnější koupit rovnou po dvou baleních, což vás vyjde zhruba jen o polovinu dráž, než jedno balení.

Chcete-li si na místě zajistit připojení k internetu, jsou v zásadě dvě možné cesty. Jedna je poněkud neobvyklá, a to připojení přes SIM kartu v půjčeném autě. Půjčovny standardně nabízí vozidla s Wi-Fi s tím, že za určitý poplatek můžete mít data neomezená. Rozhodnete-li se pořídit si vlastní izraelskou SIM, ceny začínají u 50 šekelů za předplacenou kartu. Osobně jsem zvolil kartu za 100 šekelů, která v sobě měla 35 GB dat. Pokrytí není úplně stoprocentní, špatné je především v odlehlých částech Negevské pouště a na Západním břehu.

Suma sumárum: Výlet do Izraele vás nemusí přijít vůbec draho. Mimo hlavní sezónu koupíte letenky za pár stovek a pobyt na místě vás vyjde asi jako kdybyste vyrazili do Anglie. V dalších pěti dílech se zaměřím na konkrétní lokality a jejich specifika. Začnu rovnou od Jeruzaléma.