Bolívie - 4. díl: Noc na Salar de Uyuni
Potom co se naše skupinka z třídenní túry rozprchne, míříme do Hotelu Julia, který bude naší další základnou. Vede ho bodrý domácí Hugo. Směje se od ucha k uchu, vtipkuje, radí kam zajít. Když se ptáme, kde se dá zajistit výlet na Salar na pozorování hvězd, poví ať jdeme o dveře vedle do Uyuni Tours. Domluva je rychlá. Za 50 dolarů na osobu nás vezmou při soumraku na Salar na pozorování hvězd a fotograf se zrcadlovkou a stativem nám pořídí fotky.
V 5 odpoledne na nás čeká před hotelem Nissan Patrol. V něm řidič a fotograf. Cesta trvá zhruba hodinu a na místo dojíždíme akorát, když zajde Slunce za obzor. Podobně jako ráno předtím není absolutní teplota kdovíjak nízká, ale pocitově je hodně chladno. Nadto máme na nohách holínky. Dělám poslední fotku na svůj malý Canon. Dál už to bude království fotografa Waltera.
První fotky jsou poměrně umírněné, pak ale přijde Walter s tím, že si máme vylézt na auto. A to je teprve začátek.
Následuje poměrně bizarní půlhodinka. Je třeba zabít čas než bude opravdová tma a Walter má veskrze uměleckou duši. Vznikne sada bláznivých fotek, které jsou vyfoceny na minutovou expozici. To už by samo o sobě nebylo v těchto podmínkách žádné lala, náš umělec nadto kolem toho pobíhá s blikajícími tyčemi a na závěr nás ještě přisvícuje.
Pak přijde tma a dojde i na trochu normálnější fotky, které mají reprezentativnější potenciál.
Fotky jsou pěkné, ne že ne, přesto samotný dojem z výpravy může být pro leckoho trochu jiný než jaká jsou očekávání. Aby bylo jasné, co tím mám na mysli, je třeba udělat si trochu exkurz do fyziky a fyziologie. Následující řádky budou platit obecně.
Předně je třeba si uvědomit, že nemůžete mít skvělé pozorování a zároveň skvělé fotky, na nichž budete. Pro skvělé pozorování potřebujete tmu, na kterou si vaše oči zvyknou, naopak abyste byli dobře vidět na fotce, musí vás fotograf přisvítit. I pokud k němu budete zády spolehlivě přisvícení způsobí, že oko se opět adaptuje na světlo.
Pokud chcete pěkné (vlastní) fotky, existuje z toho cesta ven - můžete mít na displeji foťáku červený filtr a fotit pouze oblohu, na druhou stranu i s poměrně drahou technikou se sotva přiblížíte profi fotkám. To už je lepší se třeba domluvit na túře, že uděláte jen několik fotek a pak vám dopřeje fotograf půlhodinu tmy. Zhruba tolik je totiž potřeba, aby si oči na tmu zvykly.
Pak je tu ještě jedna iluze, kterou je třeba vyvrátit: Noční oblohu nikdy neuvidíte tak barevnou jaká je na fotkách. Čip ve foťáku totiž funguje za nízkého osvětlení obdobně jako za dne. Nadto funguje lineárně, tedy dvakrát více světla znamená dvakrát větší jas na fotce.
Oproti tomu oči se za šera přepínají z fotopického do skotopického vidění, jinými slovy - dominantní úlohu přebírají v oku tyčinky a ty jsou méně citlivé na barvy. Vedle toho zrak (a podobně třeba i sluch) fungují logaritmicky a proto vidíme, když je tma jak v pytli a na sítnici dopadá světlo o intenzitě řádově mikroluxů, a vidíme i za denního světla, kdy je intenzita i 100 000 luxů. To je pro foťák problém, proto těžko vyfotíte přímo vedle sebe například Saturn a Měsíc, protože Měsíc je o 5 řádů jasnější. Jde to obejít přes HDR, ale to už je na jinou diskuzi.
Jeden by řek: A stojí to za to, když beztak neuvidím to, co CCD ve foťáku? Rozhodně. Když se dostanete do míst s nejmenším světelným znečištěním, rázem je noční obloha bohatá a jasná. Mléčná dráha je vidět i v odrazech a když tomu dáte chvíli, uvidíte, že Mléčná dráha vrhá stín a že je dost světla na orientaci v prostoru. Po čase si také uvědomíte svoji černobílost vidění, že oblečení, které za bylo za dne barevné, má najednou různé odstíny šedi.
Pro nás tahle show končí zhruba v 9 večer, kdy vylézá Měsíc nad obzor a my se vydáváme zpět do Uyuni. Tím naše dobrodružství v jihozápadní Bolívií končí. Míříme do La Pazu. O tom příště.
Jan Vaverka
Kolumbie - 5. díl: Zpátky do Bogoty
Noční let z Bolívie a pak tak trochu jako bezdomovci v Bogotě, než nás vezmou na milost v hostelu. Plán na první den nemáme, o to zajímavější zážitky nám spontánní přístup nabídne.
Jan Vaverka
Bolívie - 10. díl: La Paz jako kulinářská destinace
Bolivijské pivo, bolivijské víno. Lama na prudko i lama v tortile. Ryby i polévky. Jednohubky i dezerty. La Paz má všechno.
Jan Vaverka
Bolívie - 9. díl: Observatoř Chacaltaya
Kdysi nejvýše položené lyžařské středisko na světě a vedle něj atmosférická observatoř. Jak se sem dostat?
Jan Vaverka
Bolívie - 8. díl: Na skok na Titicaca
Titicaca je nejvýše položené jezero na světě, na němž se provozuje komerční lodní doprava. Se svými 200 kilometry na délku mezi zasněženými kopci je to prostě unikum, kterému není nic podobné.
Jan Vaverka
Bolívie - 7. díl: Na skok do Bolivijské Amazonie
Sto kilometrů vzdušnou čarou a jste z La Pazu v Amazonii. Ti odvážnější rovnou po silnici smrti. Je to kousek, ale zase takový fofr to není.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Čínská armáda se vrátila k Tchaj-wanu. Dvanáct letadel přeletělo dělící linii
Tchaj-wan v sobotu zaznamenal obnovenou aktivitu čínské armády ve své blízkosti. Tchajwanské...
Rusové v noci ničili ukrajinskou infrastrukturu, znovu útočili i na Charkov
Sledujeme online Rusko v noci na sobotu zaútočilo na energetickou strukturu Ukrajiny. Ve třech oblastech poškodili...
Zemřel Robert Kvaček. Spisovateli a uznávanému historikovi bylo 91 let
Ve věku 91 let zemřel historik a spisovatel Robert Kvaček. Ten patřil k největším osobnostem...
Neapol zasáhlo zemětřesení o síle 3,9. Ohnisko se nacházelo na svahu sopky Vesuv
Oblast kolem sopky Vesuv nedaleko jihoitalské Neapole v sobotu ráno zasáhlo zemětřesení o síle 3,9....
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...
- Počet článků 137
- Celková karma 14,90
- Průměrná čtenost 648x
Vystudoval jsem Fyzikální inženýrství a nanotechnologie a později i Učitelství fyziky a matematiky pro střední školy. To se naopak projevuje v obsahové strnáce, zvláště tam kde jsem tématicky blízko astronomie.
Vždy jsem rád cestoval. Neprve prstem po mapě, později na vlastní pěst. První větší sólo cestou byl Kazachstán. A tam jsem začal psát cestovatelské blogy. Dnes píši hlavně o místech, o nichž není snadné získavat informace, nebo se tam najezdí v době, kdy cestuju já.
Dříve jsem byl více shromažďovatelem dat a mé blogy připomínaly turistické průvodce, dnes už píši spíše cestopisy.
Jsem subjektivní a mám své favority. Ale i o tom to je. Hlavní je nebýt předpojatý, protože svět je barevný a o překvapení není nouze.