Chile - 2. díl: Pan-American Highway
Pan-American Highway není jasně definována, proto se vám těžko bude hledat přesný údaj o délce a v mnoha státech existují alternativní trasy. Konkrétně v případě Chile se někde píše o tom, že kopíruje silnici 5, jinde silnici 1.
Naším hlavním cílem na jih od Antofagasty je ESO Paranal - největší astronomická observatoř na světě, zhruba 100 kilometrů jižně od Antofagasty. Tam ale máme dorazit na exkurzi na druhý den. Teď chceme prozkoumat silnici číslo 1.
Chile je prázdná země. To si uvědomíte, jen co opustíte Antofagastu. Stačí nejet po hlavní komunikaci. Doslova po pár stech metrech od hranice městské zástavby jsme v prázdném kaňonu, kterým se vine cesta z úplně nového asfaltu.
Silnice značená jako B-510 vede až k páteřní pětce, kde už je o něco rušněji. Krom krajiny samotné toho není kolem mnoho k vidění . Až po pár kilometrech vylézá ze země monument ruky. Wikipedie píše, že přehnaná velikost monumentu prý zdůrazňuje lidskou zranitelnost a bezmoc.Monument je to pěkný, ale je lepší ho neobcházet, protože je pěkný jen z jedné strany.
Vracíme se, abychom odbočili na B-70. Tady začíná ta pravá pustina, kterou se táhne silnice rovná jako pravítko. Je tu tak sucho, že kolem nežíje nic. Ani náznak vegetace nebo fauny.
O zhruba 10 kilometrů dál je křižovatka. Doleva je to na Paranal, doprava se má cesta stáčet dolů k Pacifiku. Tam se vydáváme, ač nevíme přesně, co nás čeká, protože jen o pár metrů dál je trochu výhružná cedule “konec asfaltu”.
Ten ale pokračuje ještě dobrých 20 kilometrů dál. Pomalu začínáme klesat, až se dostaneme ke srázu, pod nímž se kumuluje oblačnost od Pacifiku. Jsme už i blízko astronomické observatoře, proto jsou kolem omezení pro pohyb v noci.
Právě tento kilometrový sráz, který blokuje naprostou většinu vlhkosti od Pacifiku, je zárukou extrémně suchého mikroklimatu s vlhkostí okolo 20 % nahoře na náhorní plošině. Postupně klesáme k mrakům, až se nakonec dostáváme pod ně.
Dostáváme se do pouště pod mrakem.Mračna totiž nejsou zárukou srážek, způsobují pouze to, že zde není vidět nebe. Jsme na silnici 1, v oblasti, kde prakticky nikdo nežije. Po krásné pobřežní silnici jedeme asi 90 kilometrů a za tu dobu potkáme 5 aut v protisměru, z nichž 3 na posledních 10 kilometrech, jak se blížíme vesnici Paposo.
Fouká, nikde nikdo, leda racci, kteří se rádi srocují na svých oblíbených šutrech, čímž se jim je daří úspěšně přebarvovat.
Den končí v Paposu, vesnici s 259 obyvateli. Koukám na mobil a ukazuje, že jsme od Brna 11 880 kilometrů. To je docela impozantní číslo.
V Paposu podle Bookingu není nic. Podle Googlu jen jedno ubytování, které jsme kontaktovali. Přesto se na místě ukáže, že jsou plní, a tak Patricia, paní domácí, s námi jezdí po vesnici a řeší, kam nás upíchnout.
Končíme u její tetky. Apartmán pěkný, za 45 000 CLP dohromady není ani drahý, jen je ještě v kreativním stadiu. Kdybyste hledali nocleh v Paposu, souřadnice jsou následující: 25.010339 S, 70.465087 W. Paposo má totiž výjimečnou polohu ani ne hodinu cesty od Paranalu, kam máme namířeno na druhý den.
Jan Vaverka
Kolumbie - 6. díl: Poznáváme Bogotu
To takhle jednou v Bogotě.. Tak může začínat spousta našich historek. Ale vážně. Bogota je plná silných příběhů. Jak těch z historie, tak těch co tu napíšete. Začneme od zlata.
Jan Vaverka
Kolumbie - 5. díl: Zpátky do Bogoty
Noční let z Bolívie a pak tak trochu jako bezdomovci v Bogotě, než nás vezmou na milost v hostelu. Plán na první den nemáme, o to zajímavější zážitky nám spontánní přístup nabídne.
Jan Vaverka
Bolívie - 10. díl: La Paz jako kulinářská destinace
Bolivijské pivo, bolivijské víno. Lama na prudko i lama v tortile. Ryby i polévky. Jednohubky i dezerty. La Paz má všechno.
Jan Vaverka
Bolívie - 9. díl: Observatoř Chacaltaya
Kdysi nejvýše položené lyžařské středisko na světě a vedle něj atmosférická observatoř. Jak se sem dostat?
Jan Vaverka
Bolívie - 8. díl: Na skok na Titicaca
Titicaca je nejvýše položené jezero na světě, na němž se provozuje komerční lodní doprava. Se svými 200 kilometry na délku mezi zasněženými kopci je to prostě unikum, kterému není nic podobné.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Pašeráci v Indii lákali mladé na práci, skončili v ruské armádě. Organizátory zatkli
Indická policie ve středu zatkla čtyři lidi napojené na mezinárodní síť pašeráků, která pod...
Výkonný výbor TOP 09 schválí nominaci Ženíška na post ministra pro vědu
Širší vedení vládní TOP 09, výkonný výbor schváluje ve čtvrtek nominaci Marka Ženíška na post...
Víkend bude oblačný s až 22 stupni, od pondělí opět deštivo i bouřky
Přímý přenos Konec druhého květnového týdne bude typicky jarní, poslední noc s přízemními mrazíky bude ta ze...
Izrael bombami zabíjel civilisty v Gaze, zdůvodnil Biden zastavení dodávek
Izrael podle amerického prezidenta Joea Bidena použil bomby dodávané Spojenými státy k útokům, při...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 138
- Celková karma 14,88
- Průměrná čtenost 643x
Vystudoval jsem Fyzikální inženýrství a nanotechnologie a později i Učitelství fyziky a matematiky pro střední školy. To se naopak projevuje v obsahové strnáce, zvláště tam kde jsem tématicky blízko astronomie.
Vždy jsem rád cestoval. Neprve prstem po mapě, později na vlastní pěst. První větší sólo cestou byl Kazachstán. A tam jsem začal psát cestovatelské blogy. Dnes píši hlavně o místech, o nichž není snadné získavat informace, nebo se tam najezdí v době, kdy cestuju já.
Dříve jsem byl více shromažďovatelem dat a mé blogy připomínaly turistické průvodce, dnes už píši spíše cestopisy.
Jsem subjektivní a mám své favority. Ale i o tom to je. Hlavní je nebýt předpojatý, protože svět je barevný a o překvapení není nouze.