V březnu na Adršpašsko-teplické skály

10. 03. 2023 8:20:00
Pamatujete, jak bylo na začátku března po několik dní krásné počasí? V Krkonoších bylo určitě plno, zatímco o pár kilometrů dál ani noha.

Byl to jeden z těch výletů, co vznikne prostě proto, že může, a protože vyšla předpověď. Nadto, jakožto nadšený astronom, jsem chtěl vidět někde v klidu a bez světelného smogu, jak se na noční obloze potká Jupiter s Venuší

Je 1. březen a já přijíždím do Markoušovic. Nocleh mám domluvený v sokolovně. Je to kouzelné místo. Jsem jediným hostem na ubytovně a později i jediným hostem v hospodě, kde pan domácí nabízí půllitr točeného Krakonoše za 27 korun. Přijíždím už ve 3, abych ještě stihl jeden online meeting. Po meetingu se vydávám na místní rozhlednu na Markoušovickém hřebenu. Na ni se vydávám až před západem Slunce.

Rifle s podšívkou, lyžařská bunda a čelovka. Když vyrážím, je na nule, ale postupně se citelně ochlazuje. Za celou cestu nepotkám nikoho. Opravdu nikoho. Projdu kolem chatek, bunkrů, razím prvostopy na cyklostezce.

Nakonec dorazím až na rozhlednu. Výhledu na západ dominuje Trutnov a nad ním Venuše s Jupiterem, severním směrem pak Janské lázně, na jejichž svazích je noční lyžování a než padne úplná tma, vidět je i Sněžka. Jihozápadní pohled pak nabízí samotné Markoušovice a přilehlé vesnice.

Ráno vyrážím na Adršpach. Udělal jsem si rezervaci na vstup i na parkování, ale až na místě zjistím, že jsem se o den spletl a moje rezervace už expirovaly. Ale nakonec to domluvím na místě. Koneckonců na parkovišti stojíme jen dva.

Už to napovídá, že dneska bude procházka skalami exkluzivní. Když mířím ke vstupu do skal, není tu ani noha. Za následující 3 hodiny potkám 8 lidí. Číslo 7 a 8 je dvojice z USA. Pochválím jim načasování výletu.

Mluvit na českém blogu o Adršpachu je jako nosit dříví do lesa. Ale já jsem tu poprvé a zima může přinášet nové pohledy na dobře známé lokality.

Přesto, že je sněhu pomálu, je chladno a jezero při železniční zastávce je zamrzlé. Při ranním slunci působí zpola zamrzlé jezero klidně a i když je v otevřené krajině sněhu pomálu, nasvědčuje to, že mezi skalami, kde je v tomto období pořád stín, to bude jiný příběh.

Okruh v Adršpašských skalách vede v zásadě dvěma cestami, které se potkávají v nejzazším bodě. Východní část je pro kohokoliv - širokou cestou projede i rodina s kočárkem.

Západní cesta už pro každého není. Cesta se škrábe mezi skalami a do průrev a je třeba absolvovat stovky schodů.

Přesto lze absolvovat celý okruh bez problémů za hodinu. A teď co dál? Nabízí se přesunout se do Teplických skal.

Okruh Adšpašskými skalami končí u vodopádu. Od něj je to ke stezce k Teplickým skalám dobré 4 kilometry, které jsou minimálně zpočátku, takhle v březnu, docela těžkým terénem.

Sněhu je mezi skalami spousta a není těžké si představit, že kdyby byla zima tužší, projít by se stezka nedala. Naopak jezírko nad vodopádem, kde v létě jezdí loďky, moc jezírko v březnu nepřipomíná.

Po hodince chůze jsem v Teplických skalách. A to je jiný příběh než v Adršpachu. Zatímco Adršpašské skály začínají kousek od železniční zastávky, cesta k těm Teplickým trvá od vstupu dobrých 20 minut. Nadto je cesta dosti příkrá.

Samotný okruh je, řekněme, pro mírně pokročilé. Ne, že by trasa byla těžká nebo schodů mnoho, nejsou tu autostrady pro davy jak v Adšpachu. Díky tomu si připadáte mnohem víc jako ve skalní divočině. Už chata na vstupu je v impozantní scenérii.

Jen po pár metrech procházíte úzkými průrvami...

..na velká náměstí..

..nebo k obnaženým vysokým skalním stěnám.

Na cestě z Teplických skal potkávám odbočku na hrad Střmen. Od cesty vede na vyhlídku 300 schodů. To říká cedule. Zní to děsivě, přesto lze cestu zdolat za 10 minut vzhůru a 5 minut dolů.

Výhled je pěkný, přesto nečekejte impozantní pohledy na skalní systémy. Ani po samotném hradu, který byl tvořen upraveným skalním masivem, na vrcholu není mnoho stop. To je velkou měrou způsobeno jeho extrémní lokalitou a tím, že už v roce 1534 byl veden jako zbořený.

I proto je spíše, než sporadické stopy po pevnosti, atrakcí cesta sama. Náročnost trasy se postupně zvyšuje. Není to proto cesta pro každého, a to ještě fotky ubírají na dramatičnosti.

Až po slezení dolů do údolí zjišťuju, že ve skutečnosti je areál ze strany Teplic nad Metují volně přístupný, resp. že se neplatí za vstup ani za parkování. Od skal pak jede lokálka jednou za 2 hodiny jednu zastávku zpátky do Adršpachu.

Jaký je závěr? Adršpašsko-teplické skály jsou ne náhodou highlightem České republiky, kam se v letní sezóně valí davy . Stačí ale trochu vystoupit stranou a namířit si to sem mimo hlavní sezónu, a hned je to jiný příběh.

Autor: Jan Vaverka | pátek 10.3.2023 8:20 | karma článku: 14.09 | přečteno: 253x

Další články blogera

Jan Vaverka

Bolívie - 6. díl: Den v La Pazu

La Paz je město jako žádné jiné. Dvoumilionová aglomerace sahající až nad 4000 metrů nad moře, ulice jsou strmé, propojené lanovkami, a kolem obrovská kulturní a sociální diverzita.

22.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 16.35 | Přečteno: 231 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 5. díl: Z Uyuni do La Pazu

Než se vydáme na 500 kilometrovou cestu do La Pazu, je čas si Uyuni prohlídnout. Na první pohled nemá na moc co nabídnout, ale zdání klame.

15.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 14.14 | Přečteno: 182 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 4. díl: Noc na Salar de Uyuni

Dva dny po úplňku už můžete vidět těchto šířkách astronomickou noc bez Měsíce krátce po setmění. I proto v Uyuni zůstáváme. Abychom se na Salar ještě jednou vrátili po setmění.

8.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 12.88 | Přečteno: 124 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 3. díl: Den na Salar de Uyuni

Největší solná pláň světa. 10 500 kilometrů čtverečních, což je více než Korsika a Kypr nebo o jen trochu méně než Středočeský kraj. Tady strávíme skoro celý den. A pak i noc.

1.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 14.90 | Přečteno: 148 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Klára Žejdlová

Italské Velikonoce? V mých vzpomínkách to jsou přátelé, rodina…a obžerství

I když to obžerství bylo prokládané dlouhými procházkami. Aby nám vytrávilo. A abychom nasbírali ingredience pro další vaření...

27.3.2024 v 14:48 | Karma článku: 18.19 | Přečteno: 423 | Diskuse

Miroslav Semecký

Nacházíte ve Španělsku? Používáte aplikaci Telegram? Zpozorněte!

Oblíbená komunikační aplikace ve Španělsku končí. Bude vypnuta (zablokován přístup) v řádu několika následujících hodin. Soudce Národního soudu Santiago Pedraz vydal rozhodnutí, ve kterém nařizuje mob..

23.3.2024 v 17:51 | Karma článku: 17.12 | Přečteno: 579 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 6. díl: Den v La Pazu

La Paz je město jako žádné jiné. Dvoumilionová aglomerace sahající až nad 4000 metrů nad moře, ulice jsou strmé, propojené lanovkami, a kolem obrovská kulturní a sociální diverzita.

22.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 16.35 | Přečteno: 231 | Diskuse

Aleš Gill

Střípky z KLDR - Díl 26. - Návrat do paralelního vesmíru

Jsou to téměř dva roky od mého posledního článku o KLDR, a téměř tři roky od mé druhé cesty za nejželeznější oponu, jakou si lze představit. A protože informací z KLDR je kvůli uzavřené hranici málo, mohli bychom se tam vrátit.

19.3.2024 v 8:52 | Karma článku: 16.04 | Přečteno: 472 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend na bitevním poli ve Waterloo

Chcete důkladně pochopit politické a společenské souvislosti, které vedly k porážce Napoleona, případně se vžít do bojů rozhodující bitvy u Waterloo? Památník bitvy na jejím původním místě vám to umožní.

18.3.2024 v 15:00 | Karma článku: 13.22 | Přečteno: 207 | Diskuse
Počet článků 132 Celková karma 14.93 Průměrná čtenost 668

Jmenuju se Honza a jsu z Brna. Přiznávám, že někdy se to promítá i do mého stylu.

Vystudoval jsem Fyzikální inženýrství a nanotechnologie a později i Učitelství fyziky a matematiky pro střední školy. To se naopak projevuje v obsahové strnáce, zvláště tam kde jsem tématicky blízko astronomie.

Vždy jsem rád cestoval. Neprve prstem po mapě, později na vlastní pěst. První větší sólo cestou byl Kazachstán. A tam jsem začal psát cestovatelské blogy. Dnes píši hlavně o místech, o nichž není snadné získavat informace, nebo se tam najezdí v době, kdy cestuju já.

Dříve jsem byl více shromažďovatelem dat a mé blogy připomínaly turistické průvodce, dnes už píši spíše cestopisy.

Jsem subjektivní a mám své favority. Ale i o tom to je. Hlavní je nebýt předpojatý, protože svět je barevný a o překvapení není nouze.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...