V zimě do Rigy

17. 02. 2023 8:20:00
V nejchladnějších měsících se obvykle nejezdí na sever. A není to úplně náhoda. Přesto, Lotyšsko má co nabídnout i v sychravém počasí a v době, kdy den má sotva 6 hodin.

Hned, jak koupíme letenky z Vídně s Ryanem, jako obvykle za pár kaček, koukám na předpověď. Píšou, že ve dne -5°C a v noci -15°C, střídá se sněžení s polojasnem. To zní jako romantika. Než se ale přiblíží termín, naruší se polar vortex a rázem jsou to jiné cifry. Přichází déšť a obleva. Koneckonců ani u nás to nebylo jiné a, podobně jako u nás, ani v Rize z předvánočního sněhu za pár dní nic nezbylo.

Riga má dost co nabídnout, a to na malém prostoru. Ubytováváme se ve Tree House Hostel, což je místo se skvělou atmosférou přímo v centru Rigy, které ale trpí na lowcostové bolístky. Výhodou je, že je to odtud všude blízko. Například do pivnice Two More Beers, kde je ohromující výběr piva, včetně pitelných lotyšských speciálů a, po částech, bizarních místních specialit od dezertu z žitného chleba, přes šproty, až po plechovku s losím masem.

Druhý den ráno máme výsadu, že poprvé a naposledy za náš pobyt vidíme modrou oblohu. Toho je potřeba okamžitě využít, abychom vylezli na věž kostela sv. Petra. Vyhlídková plošina je ve výšce 72 metrů a historické centrum máme jako na dlani. I samotný kostel stojí za to - 800 let stará budova má obnažené cihly zvenku i zevnitř. Trochu jako katedrála na Starém Brně.

Vedle toho evangelická katedrála, stavba původně ze 13. století na druhé straně historického centra, což znamená asi tak 400 metrů vzdušnou čarou, působí více uhlazeně a prosvětleně. Hlavní atrakcí jsou tu varhany s 6768 píšťalami s přilehlým klášterem, který slouží jako galerie středověké armádní techniky. Inu proč ne.

Popojdeme o kousek dále a mě zaujme pěkná budova s lotyšskou vlajkou. Před ní jsou limuzíny a tak se jdu podívat dovnitř, protože dveře jsou dokořán. Za pár sekund je u mě sekuriťák a říká mi, že tady to není pro veřejnost. Ok ok, povídám a vycouvu. Druhý den se dozvím, že jsem se pokusil vlézt do parlamentu.

Na druhý den se domluvíme na komentovanou prohlídku, abychom získali širší kontext. Provází nás vysokoškolský student Richard. Geograficky procházíme skoro totéž, ale najednou vše získává jiné barvy. Vypráví například o tom, jak v 30. letech, kdy bylo Lotyšsko nezávislé, vedl Lotyšsko kvazidiktátor Ulmanis, který se zhlédl v “diktátorech z balkonu”. A tak nechal strhnout budovy vedle evangelické katedrály, aby vytvořil prostranství, že kterého na něj bude dobře vidět z balkonu rozhlasu.

V době naší návštěvy to tu žije ze setrvačnosti vánočních trhů. Richard nám vypráví, že se tu děje leccos, že jednou šel kolem a vidí spoustu podivně poskakujících dětí v bíložlutých kostýmech. Ptal se, co se děje a dostalo se mu odpovědi: vždyť je přece mezinárodní den vajec.

A pak se teprve rozjede. Mluví o tom, že Riga si zachovala svůj středověký ráz a Sověti ji po válce jednoduše nechali polorozbořenou a bez života. V 80. letech ale někoho v Moskvě napadlo, že natočí svého Sherlocka Holmese. Jenže, kde ho natočit, když nemáme Londýn? Co takhle Riga. Richard povídá: “Ještě dnes za mnou přijde občas na prohlídku, někdo ze starší generace, a povídají: Tady to úplně vypadá jako v Londýně. Ptám se: A byl jste v Londýně? Oni, že ne, ale že to tu vypadá úplně jako v Londýně.”

Dnes už vypadá centrum Rigy o něco lépe, než za sovětské éry, přesto je celá řada budov zchátralých, protože se úřady snaží najít majitele z předokupační doby, ale nedaří se jim to. Ptám se na onu okupaci - jak vnímají Lotyši dobu, kdy byli součástí Sovětského svazu. Odpověď je rezolutní: Byly jsme obsazení a tak to celý národ vnímal. Jistě, byli tu lidé, co více či méně kolaborovali s Rusy, ale stejně tak tu byli partyzáni, kteří ještě v 50. letech útočili na sovětské pozice.

Trochu z veselejšího soudku je dětské hřiště vedle evangelické katedrály. Betonové cosi se sochami zvířat je prý ale spíš královstvím omladiny, protože malé děti nenapadne si hrát mezi depresivními soškami sovy, jednorožce a pásovce. Jediné, co trochu připomíná dětské hřiště, je kolotoč uprostřed. Richard tuto epizodu uzavírá slovy: “Naproti je můj oblíbený podnik. Nechtějte vědět, co všechno už jsem viděl se dít kolem toho pásovce.”

Posledním highlightem prohlídky je radniční náměstí, kterému dominuje Palác Černohlavců, postavený v roce 1344. Budova byla postavena pro cech svobodných německých kupců a po dlouhá staletí to bylo faktické mocenské centrum Rigy. Za války byla budova úplně zničena a zbylo z ní jen sklepení. K osmistému výročí Rigy byla postavena replika budovy. Není to zrovna autentický kus historie, nicméně za vidění rozhodně stojí.

Tolik pro dnešek. Počasí nám nepřálo, proto byl náš pobyt v Rize dost i o jídle. O tom příště.

Autor: Jan Vaverka | pátek 17.2.2023 8:20 | karma článku: 15.48 | přečteno: 342x

Další články blogera

Jan Vaverka

Bolívie - 6. díl: Den v La Pazu

La Paz je město jako žádné jiné. Dvoumilionová aglomerace sahající až nad 4000 metrů nad moře, ulice jsou strmé, propojené lanovkami, a kolem obrovská kulturní a sociální diverzita.

22.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 16.35 | Přečteno: 231 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 5. díl: Z Uyuni do La Pazu

Než se vydáme na 500 kilometrovou cestu do La Pazu, je čas si Uyuni prohlídnout. Na první pohled nemá na moc co nabídnout, ale zdání klame.

15.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 14.14 | Přečteno: 182 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 4. díl: Noc na Salar de Uyuni

Dva dny po úplňku už můžete vidět těchto šířkách astronomickou noc bez Měsíce krátce po setmění. I proto v Uyuni zůstáváme. Abychom se na Salar ještě jednou vrátili po setmění.

8.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 12.88 | Přečteno: 124 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 3. díl: Den na Salar de Uyuni

Největší solná pláň světa. 10 500 kilometrů čtverečních, což je více než Korsika a Kypr nebo o jen trochu méně než Středočeský kraj. Tady strávíme skoro celý den. A pak i noc.

1.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 14.90 | Přečteno: 148 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Klára Žejdlová

Italské Velikonoce? V mých vzpomínkách to jsou přátelé, rodina…a obžerství

I když to obžerství bylo prokládané dlouhými procházkami. Aby nám vytrávilo. A abychom nasbírali ingredience pro další vaření...

27.3.2024 v 14:48 | Karma článku: 19.89 | Přečteno: 469 | Diskuse

Miroslav Semecký

Nacházíte ve Španělsku? Používáte aplikaci Telegram? Zpozorněte!

Oblíbená komunikační aplikace ve Španělsku končí. Bude vypnuta (zablokován přístup) v řádu několika následujících hodin. Soudce Národního soudu Santiago Pedraz vydal rozhodnutí, ve kterém nařizuje mob..

23.3.2024 v 17:51 | Karma článku: 17.12 | Přečteno: 582 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 6. díl: Den v La Pazu

La Paz je město jako žádné jiné. Dvoumilionová aglomerace sahající až nad 4000 metrů nad moře, ulice jsou strmé, propojené lanovkami, a kolem obrovská kulturní a sociální diverzita.

22.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 16.35 | Přečteno: 231 | Diskuse

Aleš Gill

Střípky z KLDR - Díl 26. - Návrat do paralelního vesmíru

Jsou to téměř dva roky od mého posledního článku o KLDR, a téměř tři roky od mé druhé cesty za nejželeznější oponu, jakou si lze představit. A protože informací z KLDR je kvůli uzavřené hranici málo, mohli bychom se tam vrátit.

19.3.2024 v 8:52 | Karma článku: 16.04 | Přečteno: 476 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend na bitevním poli ve Waterloo

Chcete důkladně pochopit politické a společenské souvislosti, které vedly k porážce Napoleona, případně se vžít do bojů rozhodující bitvy u Waterloo? Památník bitvy na jejím původním místě vám to umožní.

18.3.2024 v 15:00 | Karma článku: 13.22 | Přečteno: 207 | Diskuse
Počet článků 132 Celková karma 14.93 Průměrná čtenost 668

Jmenuju se Honza a jsu z Brna. Přiznávám, že někdy se to promítá i do mého stylu.

Vystudoval jsem Fyzikální inženýrství a nanotechnologie a později i Učitelství fyziky a matematiky pro střední školy. To se naopak projevuje v obsahové strnáce, zvláště tam kde jsem tématicky blízko astronomie.

Vždy jsem rád cestoval. Neprve prstem po mapě, později na vlastní pěst. První větší sólo cestou byl Kazachstán. A tam jsem začal psát cestovatelské blogy. Dnes píši hlavně o místech, o nichž není snadné získavat informace, nebo se tam najezdí v době, kdy cestuju já.

Dříve jsem byl více shromažďovatelem dat a mé blogy připomínaly turistické průvodce, dnes už píši spíše cestopisy.

Jsem subjektivní a mám své favority. Ale i o tom to je. Hlavní je nebýt předpojatý, protože svět je barevný a o překvapení není nouze.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...