Jak na finále Rally Dakar?
Rally Dakar je monstr akce. Už léta se nejezdí z Paříže do Dakaru, jde spíše o brand, a tak se závodí tam, kde to umožňuje bezpečnost, infrastruktura, místňáci a sama krajina. V minulé dekádě se závodilo v Jižní Americe, od roku 2020 se jezdí po Saudské Arábii. O Rally a o české stopě toho bylo napsáno mnoho. Jak je to ale s tou diváckou rovinou?
Už na první dobrou je znát, že Rally Dakar není moc stavěna na diváky v místě dění - je to závod dlouhý několik tisíc kilometrů, ale na rozdíl třeba od Tour de France vede velice nekompromisním terénem, trasou, která vede z velké části stovky kilometrů od měst. I proto naprostá většina účastníků je nějakým způsobem zapojena do samotného závodění nebo je součástí té televizní, resp. mediální části závodu. Abyste se dostali do skutečného dění jako diváci, musíte být opravdoví nadšenci nebo musíte mít pořádný balík peněz. Optimálně obojí…nebo se jedete podívat jen na finále.
V tomto kontextu zní 100 euro za zpáteční letenku do milionového Dammamu na pobřeží Perského zálivu trochu bláznivě. Koneckonců i roční multientry visa do Saudské Arábie stojí víc, zhruba 140 dolarů. My kupujeme letenky tak trochu naslepo s tím, že to nějak dopadne, že instrukce najdeme na internetu nebo tak něco. Jsme tři. Jeden z nás je prvotřídní nadšenec.
Jenže Rally Dakar je primárně televizní show. Kouknu na oficiální stránky a vidím, že poslední etapa končí na seafront podiu v Dammamu. Tečka. Píšu do fanouškovských skupin a setkávám se s pochopením, respektive jsou i jiní, které by podobné informace zajímaly. Průlom nastane až když dostanu kontakt na přítele přátel. Zní to jak z Kmotra, ale o tom to tak trochu je - abyste se dostali do centra dění, chce to trochu důvtipu a spojit se s lidmi, co už jsou na místě.
Postupně se ukazuje, že seafront podium vůbec není u moře, ale u King Abdulaziz Centre for World Culture, zhruba 15 kilometrů od centra Dammamu směrem do vnitrozemí. Postupně se dostáváme ke všem důležitým informacím. Teď ale, jak se dostat na místo, když podle satelitu jde o oplocený areál.
Opět zasahuje štěstěna. Přímo před hotelem potkáváme borce z Lotyšska, který jezdí na Dakar už leta a říká, že pojede s náma. My zaplatíme tágo, on nás tam zkusí dostat. Já si k tomu beru firemní tričko s českou vlajkou na rameni. Za chvíli jsme u Assistance Entrance a nás nový kamoš se ukazuje jako mistr drzé průbojnosti. Tahle šaškárna nám nějakou záhadou na hlavní kontrole projde. A pak ještě asi třikrát v obdobném duchu. Je 15. ledna 11:30 a my jsme přímo pod podiem, zatímco přijíždějí první motorky. Hned mezi prvními přijíždí český závodník Jan Brabec.
Paralelně jsem v kontaktu s vícero dobrodruhy včetně Honzy, který se do areálu dostal tak, že jel za obytňákem jednoho z týmů a řekl, že k nim patří. Pravda, dost možná jsme jako civilové prostě jen tolerováni, zatímco je nám dopřán dobrý pocit z toho, že jsme se někam dostali. Koneckonců klasických diváků je tu málo a sekuriťáků spousta.
Postupně přijíždějí další motorky, dále buginy, automobilové speciály a kamiony. Mezi tím vším je poměrně hodně Čechů a českých vlajek. Kolem je cítit euforie, protože, kdo sem dojel, je svým způsobem vítězem.
Trochu stranou je jen Dakar Classic, kde jela i upravená Škoda 130 nebo Porsche 911. Kdo nedorazil před polednem, mohl je minout úplně.
Celá show má trvat až do pozdní noci. Nám ale stačí, že postupně vidíme triumfální příjezd téměř všech účastníků a zblízka si můžeme prohlídnout jak Tatrovky, tak Sebastiena Loeba v jeho speciálu, jenž skončil druhý více jak hodinu za Nasserem z Kataru, který má pověst nejlepšího závodníka v dunách.
Určitým bonusem pak může být prohlídka samotného areálu King Abdulaziz Centre for World Culture postaveného v roce 2017. Součástí komplexu je muzeum, knihovna, kino, divadlo a restaurace. Vše volně přístupné. Kudy se do komplexu dalo dostat, se bohužel dozvíme od spoludobrodruha Honzy až o dva dny později v letadle do Vídně. Přesto i zvenčí je, tak jako spousta jiných komplexů v Perském zálivu, na první pohled vidět, že rozpočet nebyl limitujícím faktorem.
Těsně před odchodem si odchytíme děvče s českou vlajkou. Ptám se, jestli mi ji půjčí a jestli nás vyfotí. V chumlu lidí pobíhajících kolem to zrovna není výstavní fotka, ale i to se počítá.
Odcházíme při západu Slunce. Viděli jsme finále Rally Dakar a že jsme se dostali do centra dění je svým způsobem souhra náhod, ke které velkou měrou přispěla pomoc těch, co byli součástí dění na místě. Díky za to.
Příště se zaměřím na samotnou Saúdskou Arábii. Protože, co si budem, Rally Dakar je v kontextu této země tak trochu bublinou.
Jan Vaverka
Kolumbie - 8. díl: Do Bogoty za jídlem
Kulinářská Bogota má vše. Komorní podniky, i obrovskou čtyřpatrovou restauraci, zapadlé bistro s exotickým masem i místo, kam zajít na fermentovanou kukuřici.
Jan Vaverka
Kolumbie - 7. díl: Bogota v jedné fotce
Předešlý blog ukázal Bogotu z různých stran. Co si z toho vzít? Jak jí porozumět? Zkusím na to jít i trochu jinak.
Jan Vaverka
Kolumbie - 6. díl: Poznáváme Bogotu
To takhle jednou v Bogotě.. Tak může začínat spousta našich historek. Ale vážně. Bogota je plná silných příběhů. Jak těch z historie, tak těch co tu napíšete. Začneme od zlata.
Jan Vaverka
Kolumbie - 5. díl: Zpátky do Bogoty
Noční let z Bolívie a pak tak trochu jako bezdomovci v Bogotě, než nás vezmou na milost v hostelu. Plán na první den nemáme, o to zajímavější zážitky nám spontánní přístup nabídne.
Jan Vaverka
Bolívie - 10. díl: La Paz jako kulinářská destinace
Bolivijské pivo, bolivijské víno. Lama na prudko i lama v tortile. Ryby i polévky. Jednohubky i dezerty. La Paz má všechno.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...
Izraelský válečný kabinet se bortí. Ganc označil Netanjahuovy plány za fanatické
Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc v sobotu řekl, že jeho strana přestane podporovat...
Gaza jako Vietnam? Demokratům při sjezdu hrozí opakování nepokojů z roku 1968
Studentské protesty proti americké podpoře Izraele rozvířily v USA debaty o tom, jak by mohlo...
Slabý Putin chce mou smrt. Pobočník Navalného po útocích kladivem promluvil
Leonid Volkov, který býval pravou rukou ruského opozičního politika Alexeje Navalného, řekl britské...
Vyhrajte balíček z řady sebamed Anti-Redness
Minulý týden jste soutěžili se sebamedem o kosmetiku pro nejmenší. Tento týden si pojďte zahrát o péči pro vás, a to konkrétně o řadu Anti-Redness,...
- Počet článků 140
- Celková karma 14,53
- Průměrná čtenost 634x
Vystudoval jsem Fyzikální inženýrství a nanotechnologie a později i Učitelství fyziky a matematiky pro střední školy. To se naopak projevuje v obsahové strnáce, zvláště tam kde jsem tématicky blízko astronomie.
Vždy jsem rád cestoval. Neprve prstem po mapě, později na vlastní pěst. První větší sólo cestou byl Kazachstán. A tam jsem začal psát cestovatelské blogy. Dnes píši hlavně o místech, o nichž není snadné získavat informace, nebo se tam najezdí v době, kdy cestuju já.
Dříve jsem byl více shromažďovatelem dat a mé blogy připomínaly turistické průvodce, dnes už píši spíše cestopisy.
Jsem subjektivní a mám své favority. Ale i o tom to je. Hlavní je nebýt předpojatý, protože svět je barevný a o překvapení není nouze.