Silvestrovská Černá Hora - 1. díl: Na cestě kolem Skadarského jezera

13. 01. 2023 8:20:00
Pláže, soutěsky, velehory, kláštery. Černá Hora má vše z Balkánu na malém prostoru. Co takhle tam vyrazit v zimě?

To bylo tak. S mým společníkem na cestách Ondrou jsme si řekli, že někam pojedeme na Silvestra. Navrhl jsem, že mu povím, co si vzít s sebou s tím, že mu řeknu naši cílovou destinaci až na letišti. Překvapivě na to kývl.

A teď kam vyrazit? Mělo to být někam, kde jsme ještě nebyli, kam bude mít smysl zajet na 5 dnů tak, abychom nestrávili neúměrně mnoho času na cestě a zároveň, aby tam bylo aspoň trochu slušné počasí a aby se tam líbilo třetímu členu výpravy, Aničce. Do cílové rovinky se dostal Kypr, Malta a Černá Hora. Přesto ještě krátce před cestou říkám Ondrovi, nezapomeň pas, co kdyby to bylo mimo Evropu.

Proč Černá Hora? Hodina a půl letu z Vídně z toho dělá lepší volbu než cokoli jiného, co jsme zvažovali, letenka za pár kaček a nebývale dobrá předpověď. A tak je 29. prosince a my jsme na letišti Podgorica, kde hned za dveřmi terminálu na nás čeká borec s cedulkou a odváží nás do autopůjčovny. Čeká na nás tříválcová Fabia s bubnovými brzdami na obou nápravách, které nám budou dělat akustický doprovod po příštích 5 dní.

První ubytování není zrovna deluxe. Najít potmě Ethno village Morača u Skadarského jezera je řádná detektivka. Chatky jsou sice půvabné, ale prochladlé, a tak usínáme navlečení skoro do všeho, co máme. Rozjezd není sice růžový, ale hned druhý den to plně vynahradí.

Silnice z Virpazaru do Rijeka Crnojevića je pastvou pro oči. Hned za Virpazarem se silnice škrábe po serpentinách a rozevírá se dechberoucí výhled na Skadarské jezero se zasněženými kopci na hranici s Albánií na obzoru.

Výhledy na jezero střídá neméně zajímavé panorama. U vesnice Kruševica je půvabná farma, kde nám to nedá a zastavujeme. Domácí prodávají kdeco - med, víno, lesní plody všemožné likéry, ovoce. Jdeme ochutnávat a samozřejmě neodejdeme s prázdnou.

Další zastávkou je Rijeka Crnojevića, malá vesnice s bohatou historií. Kdysi letní letovisko královského dvora se svého času mělo stát dalším Monte Carlem. Ale nejde jen o nedávnou historii. V 15. století tu stál teprve druhý tiskařský lis na světě, než jej přestěhovali do Cetinje.

Hned za vesnicí Rijeka Crnojevića je pak jedna z nejznámějších vyhlídek v Černé Hoře, hned u odbočky směrem k hlavní silnici z Podgorice do Cetinje. Podle mapy jde stále o řeku Crnojevića, ale reálně se tu hranice se Skadarským jezerem hledá těžko. Zvláště v tomto ročním období kdy je vody více.

Počasí je sice ideální, ale podmínky pro focení úplně optimální nejsou. Přesto už teď je nám jasné, že bychom se sem chtěli vrátit. Třeba v jiném ročním období. Stačí zadat do vyhledávače Skadarské jezero a najdete mraky fotek ze stejného místa z léta, kdy voda ustoupí a ze zimního koryta se stane zelená bažina.

Před námi je Cetinje, bývalé hlavním město. O něm v dalším díle.

Autor: Jan Vaverka | pátek 13.1.2023 8:20 | karma článku: 14.66 | přečteno: 237x

Další články blogera

Jan Vaverka

Bolívie - 7. díl: Na skok do Bolivijské Amazonie

Sto kilometrů vzdušnou čarou a jste z La Pazu v Amazonii. Ti odvážnější rovnou po silnici smrti. Je to kousek, ale zase takový fofr to není.

29.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 36 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 6. díl: Den v La Pazu

La Paz je město jako žádné jiné. Dvoumilionová aglomerace sahající až nad 4000 metrů nad moře, ulice jsou strmé, propojené lanovkami, a kolem obrovská kulturní a sociální diverzita.

22.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 16.59 | Přečteno: 234 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 5. díl: Z Uyuni do La Pazu

Než se vydáme na 500 kilometrovou cestu do La Pazu, je čas si Uyuni prohlídnout. Na první pohled nemá na moc co nabídnout, ale zdání klame.

15.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 14.40 | Přečteno: 183 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 4. díl: Noc na Salar de Uyuni

Dva dny po úplňku už můžete vidět těchto šířkách astronomickou noc bez Měsíce krátce po setmění. I proto v Uyuni zůstáváme. Abychom se na Salar ještě jednou vrátili po setmění.

8.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 12.88 | Přečteno: 124 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Jan Vaverka

Bolívie - 7. díl: Na skok do Bolivijské Amazonie

Sto kilometrů vzdušnou čarou a jste z La Pazu v Amazonii. Ti odvážnější rovnou po silnici smrti. Je to kousek, ale zase takový fofr to není.

29.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 36 | Diskuse

Martin Faltýn

Letos jako před rokem - Malajsie a navíc Thajsko

Rok se s rokem shledal a nikdy bych nevěřil, že prakticky po roce se znovu podívám do Malajsie a letos také, prvně v životě, do Thajska. A protože dvakrát do stejné řeky opravdu nevstoupíte, věřte mi - bude o čem psát.

29.3.2024 v 8:08 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 59 | Diskuse

Klára Žejdlová

Italské Velikonoce? V mých vzpomínkách to jsou přátelé, rodina…a obžerství

I když to obžerství bylo prokládané dlouhými procházkami. Aby nám vytrávilo. A abychom nasbírali ingredience pro další vaření...

27.3.2024 v 14:48 | Karma článku: 20.12 | Přečteno: 494 | Diskuse

Miroslav Semecký

Nacházíte ve Španělsku? Používáte aplikaci Telegram? Zpozorněte!

Oblíbená komunikační aplikace ve Španělsku končí. Bude vypnuta (zablokován přístup) v řádu několika následujících hodin. Soudce Národního soudu Santiago Pedraz vydal rozhodnutí, ve kterém nařizuje mob..

23.3.2024 v 17:51 | Karma článku: 17.13 | Přečteno: 584 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 6. díl: Den v La Pazu

La Paz je město jako žádné jiné. Dvoumilionová aglomerace sahající až nad 4000 metrů nad moře, ulice jsou strmé, propojené lanovkami, a kolem obrovská kulturní a sociální diverzita.

22.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 16.59 | Přečteno: 234 | Diskuse
Počet článků 133 Celková karma 14.82 Průměrná čtenost 664

Jmenuju se Honza a jsu z Brna. Přiznávám, že někdy se to promítá i do mého stylu.

Vystudoval jsem Fyzikální inženýrství a nanotechnologie a později i Učitelství fyziky a matematiky pro střední školy. To se naopak projevuje v obsahové strnáce, zvláště tam kde jsem tématicky blízko astronomie.

Vždy jsem rád cestoval. Neprve prstem po mapě, později na vlastní pěst. První větší sólo cestou byl Kazachstán. A tam jsem začal psát cestovatelské blogy. Dnes píši hlavně o místech, o nichž není snadné získavat informace, nebo se tam najezdí v době, kdy cestuju já.

Dříve jsem byl více shromažďovatelem dat a mé blogy připomínaly turistické průvodce, dnes už píši spíše cestopisy.

Jsem subjektivní a mám své favority. Ale i o tom to je. Hlavní je nebýt předpojatý, protože svět je barevný a o překvapení není nouze.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...