Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Do Albánie autem - 3.díl: Jak do jižní Albánie?

Ohrid je nádherně kýčovitý. Úkol ale zněl jasně: Jižní Albánie. Jenže najednou se ukazuje, že hranice může být neprostupná. Co s tím?

Paní Jovanovic říká, že by to pro nás jako Čechy neměl být problém, jiní místní ale říkají, že to tak jednoduché nebude. S touto situací jsme ale počítali ještě než jsme z Brna vyrazili  na Balkán. Stalo se totiž něco, co se v Evropě může stát leda tak na Balkáně: V kontetxu covidové doby a rizik s tím spojených, a v souvislosti s fluktuací lidí během pravoslavných Velikonoc, řekla Albánie, že každý, kdo přijede z Makedonie a Řecka, musí jít na 14 dní do karantény. Na tom by nebylo nic moc divného v této době. Pointa byla ale jinde -  opatření přijatá v souvislosti s Velikonoci měla jen tak mimochodem dosah i na období, kdy v Albánii probíhaly volby. Motivace byla jasná, zamezit některým lidem v tom, aby volili.

Je 2. května ráno a my jsme si moc dobře vědomi toho, že toto pravidlo platí až do 4. května ráno (volby byly v Albánii 25. dubna, ale co na tom). Ohrid je úžasný, ale projdete ho za hodinu. Vyrážíme proto k albánským hranicím s tím, že se po cestě zastavíme u klášteru sv. Nauma.

Klášter sv. Nauma

Klášter sv. Nauma leží na východním břehu Ohridského jezera jen pár set metrů od albánských hranic. Je to prvotřídní magnet na turisty - máte volný přístup do areálu, nádherný výhled na jezero a mezi vámi se promenádují pávi, kteří jsou v Makedonii natolik populární že se probojovali na bankovku s hodnotou 10 makedonských denárů, což odpovídá zhruba 4 Kč. Klášter je pěkný, ale ne úplně rozlehlý. A tak je 11 dopoledne a my vyrážíme na makedonsko-albánské hranice. 

Na hranicích si připadáme jako úkaz. Dojedeme k závoře a nic se neděje. Všude ticho, nikde nikdo. Po chvíli dojde makedonský pohraničník a říká anglicky: víte, že se může stát, že vás albánská strana nepustí. Z pozice řidiče suverénně prohlašuji, že vím, jako bych si byl naprosto jist, že  takovém případě nás ten samý pohraničník pustí zpět do Makedonie a my dostaneme další pokus na jiném hraničním přechodě. Není důvod nás držet, jedeme dál.

Po pár stech metrech dojedeme na albánskou stranu a i tam jsme jako zjevení. Párkrát zazní z naší strany slovo transit, skoro jako kdybychom věděli, jak zrovna tento pojem protistrana chápe. Všechno na občanky, tedy bez razítek a taky vše s úsměvem a teatrálním otevřením zavazadelníku, kde se tetelí naše 4 batohy a jedna plnohodnotná rezerva. Za pár minut je po všem a my jsme v Albánii. Míříme si to na Korçë. 

Korçë je regionální centrum, které na pohled nevypadá ani trochu albánsky. Přitom právě tady začalo albánské národní obrození a Albánci je tak považují za svoje kulturní centrum. Je to město horské, zelené a čisté. Nejsou tu plnohodnotné turistické taháky, jen jeden velký pravoslavný kostel a muzea zaměřená na albánské dějiny. Na rozdíl od jiných albánských měst jsou tu na každém rohu aleje a je tu živo, nejen na ulicích, ale i v podnicích.

Katerdrála v Korcë

Jestli večerní Kumanovo pro nás bylo jako zjevení, polední Korçë je ještě někde jinde. Sedíme na zahrádce podniku, který se jmenuje Birrari Panda. Na stole mix meat pro 4 osoby, k tomu živá hudba. Po COVIDu ani stopy.

Při pozdním odpoledni se přesouváme do Voskopojë. Je to svérázné místo. Dnes tu vidíte desítky opuštěných stavení a kostelů. Bez průvodce v ruce by vás ani nenapadlo, že tato vesnice, usazená 1300 metrů nad mořem, byla v 18. století největším městem Balkánu, že tu žilo zhruba 30 000 lidí, což bylo více než v té době žilo v Aténách, Bělehradě nebo Sofii a stojí tu 24 kostelů.

Kostel sv. Nicolase dokončený v roce 1726
Interiér kostela sv. Nicolase

Voskopojë je odlehlá a má kouzlo opuštěné krásy. Může být jak ideálním místem pro ukončení dne stráveného v Korçë a jeho okolí, tak  i pro dlouhodobější setrvání. Má co nabídnout: Staré kostely, túry po okolí, offroadové trasy nebo restauraci Ambasador.

Voskopjë

My končíme den v penzionu na kopci nad Voskopojë. Večer můžeme hledět na hvězdy s minimálním světelným smogem, ráno máme krásný výhled na poklidnou vesnici, která bývala velkoměstem. Co víc si přát.

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Jan Vaverka | pátek 28.5.2021 8:20 | karma článku: 20,35 | přečteno: 711x
  • Další články autora

Jan Vaverka

Kolumbie - 7. díl: Bogota v jedné fotce

Předešlý blog ukázal Bogotu z různých stran. Co si z toho vzít? Jak jí porozumět? Zkusím na to jít i trochu jinak.

10.5.2024 v 8:20 | Karma: 12,78 | Přečteno: 142x | Diskuse| Cestování

Jan Vaverka

Kolumbie - 6. díl: Poznáváme Bogotu

To takhle jednou v Bogotě.. Tak může začínat spousta našich historek. Ale vážně. Bogota je plná silných příběhů. Jak těch z historie, tak těch co tu napíšete. Začneme od zlata.

3.5.2024 v 8:20 | Karma: 13,77 | Přečteno: 166x | Diskuse| Cestování

Jan Vaverka

Kolumbie - 5. díl: Zpátky do Bogoty

Noční let z Bolívie a pak tak trochu jako bezdomovci v Bogotě, než nás vezmou na milost v hostelu. Plán na první den nemáme, o to zajímavější zážitky nám spontánní přístup nabídne.

26.4.2024 v 8:20 | Karma: 14,10 | Přečteno: 177x | Diskuse| Cestování

Jan Vaverka

Bolívie - 10. díl: La Paz jako kulinářská destinace

Bolivijské pivo, bolivijské víno. Lama na prudko i lama v tortile. Ryby i polévky. Jednohubky i dezerty. La Paz má všechno.

19.4.2024 v 8:20 | Karma: 15,02 | Přečteno: 262x | Diskuse| Cestování

Jan Vaverka

Bolívie - 9. díl: Observatoř Chacaltaya

Kdysi nejvýše položené lyžařské středisko na světě a vedle něj atmosférická observatoř. Jak se sem dostat?

12.4.2024 v 8:20 | Karma: 12,13 | Přečteno: 221x | Diskuse| Cestování
  • Nejčtenější

Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve

6. května 2024  15:47,  aktualizováno  7.5

Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...

NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média

6. května 2024  12:35

Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...

S babičkou nepřežila nehodu ani vnučka. Její orgány zachránily tři jiné děti

6. května 2024  12:02,  aktualizováno  13:46

Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...

Experta Antoše srazilo auto. Je mimo ohrožení života, MS komentovat nebude

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  19:07

Hokejový expert České televize Milan Antoš už na domácím světovém šampionátu komentovat nebude. V...

Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda

12. května 2024  12:11

Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...

Fritzlovi opět povolili přesun do běžného vězení. Pak ho možná pustí úplně

14. května 2024

Na doživotí odsouzený Rakušan Josef Fritzl, který 24 let věznil a znásilňoval svou dceru, se ze...

Modernizace čáslavské základny spolkne miliardy. Obrana hledá projektanty

14. května 2024

Premium Letecká základna u Čáslavi se před příchodem nových stíhaček F-35 zásadně promění. Celkovou...

Putin vyrazí na avizovanou návštěvu Číny, bude jednat se Si Ťin-pchingem

14. května 2024  9:57

Ruský prezident Vladimir Putin navštíví ve čtvrtek a v pátek Čínu, kde se mimo jiné setká se svým...

Jsem vinen, přiznal se souzený cizinec, že ubodal svého otce a zranil matku

14. května 2024  8:41,  aktualizováno  9:55

Krajský soud v Olomouci dnes začal projednávat případ mladého muže z Ukrajiny, který loni v březnu...

  • Počet článků 139
  • Celková karma 14,74
  • Průměrná čtenost 639x
Jmenuju se Honza a jsu z Brna. Přiznávám, že někdy se to promítá i do mého stylu.

Vystudoval jsem Fyzikální inženýrství a nanotechnologie a později i Učitelství fyziky a matematiky pro střední školy. To se naopak projevuje v obsahové strnáce, zvláště tam kde jsem tématicky blízko astronomie.

Vždy jsem rád cestoval. Neprve prstem po mapě, později na vlastní pěst. První větší sólo cestou byl Kazachstán. A tam jsem začal psát cestovatelské blogy. Dnes píši hlavně o místech, o nichž není snadné získavat informace, nebo se tam najezdí v době, kdy cestuju já.

Dříve jsem byl více shromažďovatelem dat a mé blogy připomínaly turistické průvodce, dnes už píši spíše cestopisy.

Jsem subjektivní a mám své favority. Ale i o tom to je. Hlavní je nebýt předpojatý, protože svět je barevný a o překvapení není nouze.

Seznam rubrik