Do Albánie autem - 2.díl: Napříč Makedonií
Kokino. Tak se jmenuje vinařství, kde jsme předchozího večera složili hlavu. Ale nejen to. Kokíno je i jméno archeologického naleziště zhruba 45 minut cesty z Kumanova severovýchodním směrem.
Říkají mu makedonský Stonehenge. Přijde mi to dosti nadnesené, protože tu nenajdete velkolepé neolitické stavby. Se Stonehenge pojí Kokino především to, že místní obyvatelé dokázali zmapovat astronomické cykly a dokázali je v dané lokalitě aplikovat. K tomu využili skalních útvarů a tak to co Kokino s Stonehenge pojí je, že jde o astronomickou observatoř nebo s trochou nadsázky o jeden velký kalendář.
V Kokinu na vás čeká neobvyklá podívaná. V kulise nádherných hor obklopující areál prolézáte skaliska mezi nimiž neolitičtí lidé vybudovali plošiny k pozorování klíčových astronomický milníků. Nevěděli nic o fyzice, natož pak o nebeské mechanice, pracovali jen s tím, co měli před očima. Nejde zrovna o klasickou turistickou lokalitu.
Popisků je tu pomálu a jsou vesměs makedonsky a francouzsky (to proto, že francouzi spolufinancovali revitalizaci areálu). Navíc tu dost možná tak jako my, budete úplně sami.
Z Kokina míříme směrem na Ohrid. Dálnice z Kumanova směrem k Řecku je neobvyklá. Rozděluje se na dvě, kdy cesta na jih vede jiným údolím než cesta opačným směrem. Takových míst v Evropě moc není, jedno je například mezi Stuttgartem a Ulmem. Vy si na takové silnice připadáte jak v Need for Speed. Má to jednu výhodu a jednu nevýhodu. Výhodou je, že co chvíli můžete odbočit na odpočívadlo s hezkým výhledem, které je jen tak jakoby nic vedle silnice. Nevýhodou je, že rychlost je omezena na 80 km/h a pořád je to páteřní dálnice Makedonie, takže se z toho dost dobře arkáda nikdy stát nemůže.
Treskavec
Střih. Priplep. Město vás samo o sobě zaujme leda monumentem, který připomíná Azadi Tower v Teheránu. Za hranicí města je ale několik svérázných lokalit, které stojí za pozornost. Je to zřícenina pevnosti Markovi Kuli přímo nad městem, mramorový důl, jehož dostupnost ale může být dosti omezena, a především Treskavec.
Treskavec je jedním z těch míst, které při návštěvě Makedonie nesmíte minout. Klášter ve výšce 1250 metrů nad mořem se tyčí vysoko nad okolní krajinou. Vede k němu špičková silnice, na které budete patrně točit otáčky až do ruda, řadit za jedna častěji než byste čekali a přitom kroutit hlavou, jak toto mohl někdo vyasfaltovat.
Stojí to za to. Výhledy jsou fenomenální. Nejde ale jen o ně. Areál samotný je průběžně renovován a v jeho centru stojí kostelík, momentálně ověšený lešením, kde na vás dýchne atmosféra starých řeckokatolických kostelů s originální dlažbou a malovanými stěnami.
Galičica a Ohrid
Každého řidiče, který měl v ruce mapu jihozápadní Makedonie , zaujme silnice skrz Národní park Galičica. Klikatá páteřní cesta vedoucí od Prespanského jezera (853 metrů nad mořem) k Ohridskému jezeru (695 metrů nad mořem) překonává průsmyk ve výšce 1550 metrů nad mořem. Cesta mezi jezery není zrovna špičková, ale vyasfaltovaná je po celé délce. Výhledy jsou tu vskutku monumentální. Navíc i na konci dubna tu může být doslova na dosah ruky sníh.
Vrcholem je skvěle situovaná vyhlídka, ze které hledíte na Ohridské jezero z výšky takřka kilometru. Tohle si prostě musíte zapamatovat, když už nic tak proto, že při odpoledním Slunci je takřka nemožné spektakulární výhled slušně vyfotit. Tady poprvé narážíme na větší množství turistů. Tady to ale zrovna vůbec nevadí.
Ohrid je v Makedonii turistická turistická lokalita číslo 1. Jezero, staré město, amfiteátr, kostely a pevnost na skalách vysoko nad vodou. Ohrid je tahák a všichni to vědí. Jenže v našem případě je 1. květen, doba předsezónní a doba covidová. Tak jako obvykle i dnes hledáme ubytování až ten den.
Z Prilepu rezervujeme ubytování u paní Jovanovic ve Starém městě ohridském. Následuje svérázný sled událostí - voláme si, píšeme si, dostáváme detailní instrukce. Víme, kterou bránou vjet do města, kudy jet, kde parkovat dočasně a odtud dojít na ubytování s tím, že později nám najdou místo před domem.
Když jsem poslal svoje Suzuki Swift do severní brány Ohridu měl jsem pocit, jak kdybych projel Prašnou bránou vedle Obecního domu. Za pár minut jsem zaparkoval přímo před apartmánem, skoro jako bych měl stát na blind na Staromáku. Místo parkovacích senzorů je tu pan domácí a já parkuju na centimetrovou mezeru.
Pravda, Ohrid nemá svůj Staromák - je to klasické historické stísněné město jakých je ve středomoří spousta, nicméně ten pocit z čehosi nepatřičného tu je, tím spíš, že půl metru od auta je zídka areálu kostela sv. Sofie. Za pár dní v Albánii mi to už tak divné připadat nebude.
Padá noc a my jsme si vědomi toho, že za chvíli začne platit zákaz vycházení. Jdeme hledat místo, kde bychom pojedli, ale všude odmítají z důvodu brzké zavíračky. Když dojdeme k supermarketu i tam nás odmítnou. Závěr? Končíme v hladovém okně pekárny.
Panslovansky objednávám: Vpravo, vlevo, nahoře, dole, žlutý, bílý. Prodavačka na mě vysolí makedonsky nějakou cifru a já rychle pochopím, že některé komunikační kanály jsou jednocestné, něco jako když mi v Podněstří řekla servírka: “Ja panimaju, ale ty nepanimáješ”. A tak prodavačka napíše číslo na papír, já jí dám hotovost a všichni jsou spokojení.
Pár minut na to sedíme v naší čtyřčlenné sestavě na mole přístavu. Vyprávím po svým historku o nakupování a mezi řečí říkám, že ani moc nevím, co jsem koupil. Dáváme kolečko, každý ochutná každé. U toho řešíme, co zítra. Dostaneme se zítra do Albánie?
O tom příště.
Jan Vaverka
Kolumbie - 6. díl: Poznáváme Bogotu
To takhle jednou v Bogotě.. Tak může začínat spousta našich historek. Ale vážně. Bogota je plná silných příběhů. Jak těch z historie, tak těch co tu napíšete. Začneme od zlata.
Jan Vaverka
Kolumbie - 5. díl: Zpátky do Bogoty
Noční let z Bolívie a pak tak trochu jako bezdomovci v Bogotě, než nás vezmou na milost v hostelu. Plán na první den nemáme, o to zajímavější zážitky nám spontánní přístup nabídne.
Jan Vaverka
Bolívie - 10. díl: La Paz jako kulinářská destinace
Bolivijské pivo, bolivijské víno. Lama na prudko i lama v tortile. Ryby i polévky. Jednohubky i dezerty. La Paz má všechno.
Jan Vaverka
Bolívie - 9. díl: Observatoř Chacaltaya
Kdysi nejvýše položené lyžařské středisko na světě a vedle něj atmosférická observatoř. Jak se sem dostat?
Jan Vaverka
Bolívie - 8. díl: Na skok na Titicaca
Titicaca je nejvýše položené jezero na světě, na němž se provozuje komerční lodní doprava. Se svými 200 kilometry na délku mezi zasněženými kopci je to prostě unikum, kterému není nic podobné.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
ANO chce odložit korespondenční volbu na dobu po volbách v příštím roce
Poslanci se přeli o zavedení korespondenční volby pro české občany v zahraničí. Sněmovnu ve čtvrtek...
ANALÝZA: Putin zase budí přízrak atomovek. Co tím sleduje právě teď
Premium Kreml s výslovným odvoláním na nedávné komentáře západních vůdců týkající se války na Ukrajině...
Operace Vrbětice: divné náhody a záhady. Jakou roli hrál majitel firmy
Premium Třetí díl seriálu MF DNES popisuje podivné jednání šéfa firmy Imex Group, Petra Bernatíka, která...
Zavřené školy, letiště i banky. Argentinu zasáhla generální stávka
Odbory v Argentině organizují generální stávku. Protestují proti úsporným opatřením a dalším...
Rozdáváme kojenecké mléko Hipp ZDARMA
HiPP rozšiřuje své portfolio kojeneckého mléka o nový typ obalu. Novinka přichází ve formě HiPP COMBIOTIK® v plechové dóze, 800 g, která nabízí...
- Počet článků 138
- Celková karma 14,83
- Průměrná čtenost 643x
Vystudoval jsem Fyzikální inženýrství a nanotechnologie a později i Učitelství fyziky a matematiky pro střední školy. To se naopak projevuje v obsahové strnáce, zvláště tam kde jsem tématicky blízko astronomie.
Vždy jsem rád cestoval. Neprve prstem po mapě, později na vlastní pěst. První větší sólo cestou byl Kazachstán. A tam jsem začal psát cestovatelské blogy. Dnes píši hlavně o místech, o nichž není snadné získavat informace, nebo se tam najezdí v době, kdy cestuju já.
Dříve jsem byl více shromažďovatelem dat a mé blogy připomínaly turistické průvodce, dnes už píši spíše cestopisy.
Jsem subjektivní a mám své favority. Ale i o tom to je. Hlavní je nebýt předpojatý, protože svět je barevný a o překvapení není nouze.