Z Bragy do Guimaraese
Braga a Guimaraes jsou považovány za to nejautentičtější Portugalsko. Zde se království ve 12. století zrodilo a místní jsou na to patřičně hrdi. Proto je poněkud paradoxní, že Braga nemá až tak moc co nabídnout. I když toto tvrzení je trochu zavádějící.
Do Bragy se dostanete za necelá 4 eura příměstským vlakem z Porta asi tak za 50 minut. Poměrně záhy se dostanete do centra, které má jen jednu velkou dominantu.
Tou je románská katedrála. Ta je sice nyní v částečné rekonstrukci, ale i tak určitě stojí za návštěvu. S duchovním životem je totiž Braga spojena takřka odjakživa. Arcibiskupství tu založili už Vizigóti v 6. století a po období nadvlády Maurů, bylo obnoveno v roce 1070 a udrželo se až do 18. století, kdy byla založena diecéze v Lisabonu.
Ta hlavní atrakce Bragy se ale nachází až za hranicemi města. Pojem atrakce tu je docela na místě. Bom Jesus do Monte je totiž kýč jak bič, který vás ohromí spíše technicky než jakkoli jinak.
Monumentální barokní schodiště vedoucí k poutnímu kostelu na vrcholu je jedním z nejznámějších obrazů Portugalska vůbec. Osm odpočívadel je věnováno třem lidským cnostem a pěti smyslům. Spíš než pokoru ale tato monumentální stavba vzbudí obdiv.
Turismus se tu totiž točí na plné obrátky. Pod schody je zaparkována spousta autobusů a podél schodů vede lanovka. Samotný kostel pak moc neohromí.
To když se posunete dále po hřebeni, dorazíte k Sameiru. Klášter, který je ještě o nějakých 50 metrů výše než Bom Jesus, působí na pohled sice podobně, ale široké prostranství kolem něj a liduprázdnost celého prostoru (alespoň v relativním srovnání s Bom Jesus, v absolutním měřítku se to může měnit dle sezóny) působí uklidňujícím dojmem. Tedy alespoň do chvíle, než se rozezní kýčovitá zvonkohra.
Ze Sameira do Guimaraese je to už jen nějakých 15 kilometrů cesty a to povětšinou z kopce. Dobrá příležitost zahrát si na poutníka? Ano i ne.
Rovinaté silnice, které ale nejsou bůhví jak široké, vybízí řidiče k rychlé jízdě a rychle se přestanete cítit bezpečně. Veřejná doprava tu moc nefunguje, a tak se nabízí dvě možnosti – risknout to a jít dál při levé krajnicí, riskovat ještě víc a při pravé krajnici stopovat.
Asi tak patnácté auto mi zastavilo a děda v Peugeotu 306 mě svezl 6 km do nejbližšího maloměsta. Portugalsky se mi snažil vysvětlit, že je z Francouzského Katalánska. Víc jsem nepochytil. Dovezl mě do Calde das Taipas a vysvětlil kudy dál.
A tak jsem se rázem ocitl na silnici, na které auta popojížděla krok sun krok. A já stal opět před stejnou otázkou – jestli jít dál nalevo nebo stopovat napravo. Nakonec jsem vyměkl, když jsem uviděl, že tu staví linkový autobus, co má jet za 3 minuty.
Přijel za 8 minut a řidič na mě, že to bude za 2,15 euro. Co si budeme povídat, to není málo za 6 km autobusem v Portugalsku. Ale přijal jsem a dostal jsem se do Guimaraese.
O Guimaraesi všichni říkali: je to pěkný, hrozně pěkný, ale tak na dvouhodinovou procházku. Guimaraes je srdcem Portugalska. Tady se Alfonso Henriques narodil a odtud zahájil svůj boj proti Maurům.
Guimaraes je úchvatně zachovalý a nepřipomíná tak nic, co jsem jinde v Portugalsku viděl. Na hlavním náměstí máte pocit, jako byste se propadli o několik století nazpět. Dominuje mu poměrně skromná, avšak kouzelná katedrála, a Vítězný kříž připomínající vítěznou bitvu u Saldado v roce 1340, kdy Portugalci porazili Maury.
Poté se můžete vydat na vrchol k pevnostem. Ty jsou dvě, jedna moderní s muzeem, druhá, Castello do Guimaraes, je starým sídlem krále Alfonsa. Ani jedna bohužel nebyla v době mé návštěvy přístupná.
Castello de Guimaraes je pro Portugalce naprosto stěžejní. Je to symbol Portugalska, doslova – jeho siluetu najdete i na portugalské vlajce. Právě zde se Alfonso Henriques narodil a kousek odsud v kapli Sao Miguel byl pokřtěn.
Vrátíte-li se zpět dolů do centra, zhruba po 500 metrech se dostanete k nádraží. Odtud opět zhruba za 4 eura a jednu hodinu cesty stanete na Sao Bento v Portu. Náročný výlet tak může skončit. S 25 kilometry v nohách.
Jan Vaverka
Kolumbie - 5. díl: Zpátky do Bogoty
Noční let z Bolívie a pak tak trochu jako bezdomovci v Bogotě, než nás vezmou na milost v hostelu. Plán na první den nemáme, o to zajímavější zážitky nám spontánní přístup nabídne.
Jan Vaverka
Bolívie - 10. díl: La Paz jako kulinářská destinace
Bolivijské pivo, bolivijské víno. Lama na prudko i lama v tortile. Ryby i polévky. Jednohubky i dezerty. La Paz má všechno.
Jan Vaverka
Bolívie - 9. díl: Observatoř Chacaltaya
Kdysi nejvýše položené lyžařské středisko na světě a vedle něj atmosférická observatoř. Jak se sem dostat?
Jan Vaverka
Bolívie - 8. díl: Na skok na Titicaca
Titicaca je nejvýše položené jezero na světě, na němž se provozuje komerční lodní doprava. Se svými 200 kilometry na délku mezi zasněženými kopci je to prostě unikum, kterému není nic podobné.
Jan Vaverka
Bolívie - 7. díl: Na skok do Bolivijské Amazonie
Sto kilometrů vzdušnou čarou a jste z La Pazu v Amazonii. Ti odvážnější rovnou po silnici smrti. Je to kousek, ale zase takový fofr to není.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Izraelský ministr Ben Gvir měl nehodu, auto po nárazu skončilo na střeše
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir měl autonehodu ve městě Ramla ve středu země....
EU se od zemí jako Česko naučila hodně o Kremlu i Putinovi, řekla Leyenová
Díky hořkým zkušenostem, které mají země ze středu a východu Evropy se Sovětským svazem, se...
Zkusil unést hocha ze školky, vydával se za jeho matku. Mladík dostal rok vězení
Nejprve telefonicky a poté i osobně se čtyřiadvacetiletý muž snažil vynutit si vydání chlapce z...
Po havárii na koloběžce skončil v řece, bezvládného muže museli oživovat
Bezvládného muže vytahovali krátce po čtvrteční půlnoci policisté z řeky Svitavy v brněnských...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 137
- Celková karma 14,84
- Průměrná čtenost 648x
Vystudoval jsem Fyzikální inženýrství a nanotechnologie a později i Učitelství fyziky a matematiky pro střední školy. To se naopak projevuje v obsahové strnáce, zvláště tam kde jsem tématicky blízko astronomie.
Vždy jsem rád cestoval. Neprve prstem po mapě, později na vlastní pěst. První větší sólo cestou byl Kazachstán. A tam jsem začal psát cestovatelské blogy. Dnes píši hlavně o místech, o nichž není snadné získavat informace, nebo se tam najezdí v době, kdy cestuju já.
Dříve jsem byl více shromažďovatelem dat a mé blogy připomínaly turistické průvodce, dnes už píši spíše cestopisy.
Jsem subjektivní a mám své favority. Ale i o tom to je. Hlavní je nebýt předpojatý, protože svět je barevný a o překvapení není nouze.