Kanáry v zimě? Proč ne!

Kanárské ostrovy díky své poloze okolo 28. rovnoběžky disponují celoročně velice stabilním klimatem. Proto se pro kohokoli s cestovatelským duchem nabízí otázka: co takhle sem vyrazit v době, kdy je Evropa sevřena v mrazech.

Kanárské ostrovy tvoří celkem 7 ostrovů. Ke čtyřem největším a nejznámějším ostrovům (od východu Lanzarote, Fuerteventura, Gran Canaria a Tenerife) patří ještě tři menší (El Hierro, La Gomera a La Palma) na západě. Souostroví se nachází přibližně 100 kilometrů na západ od Maroka a sporného území Západní Sahara a asi 1150 km na jihozápad od kontinentální Evropy.

Klimaticky jde o velice rozmanitou krajinu. Východní ostrovy jsou sušší a nacházejí se na nich mj. i pouště a polopouště, zatímco západní trio ostrovů má vlhké klima s bujnou vegetací. Dva nejznámější a nejnavštěvovanější ostrovy (Tenerife a Gran Canaria) leží uprostřed a nabízejí od všeho trochu. Díky tomu se jeví jako ideální pro první návštěvu souostroví.

Název Kanárské ostrovy je odvozen od latinského Canis, což znamená pes. Název není odvozen od kanárků – je tomu přesně naopak. Poprvé byly osídleny ve starověku berberským národem Guančů. Byť se kolem Kanárských ostrovů motali jak Řekové, tak Římané, do popředí zájmu se dostaly až po roce 1312, kdy byly znovuobjeveny Janovanem Lanzarottem Malocellem. V následujících letech se o ně přetahovali Italové, Portugalci a Španělé. Od roku 1495, kdy je Španělé vyměnili za Azory, jsou územím Španělska.

Gran Canaria, kterou jsem na přelomu ledna a únoru v kolektivu šesti vrstevníku navštívil, je třetím největším a druhým nejlidnatějším ostrovem. Na sušším jihu panuje celoročně stabilní klima s teplotami okolo 20 až 25 stupňů. Proti tomu vlhčí a kopcovitější sever ostrova má chladnější klima. Přestože je Gran Canaria vprostřed souostroví, jeho nejbližší sousedi jsou dosti vzdáleni. Na Tenerife je to od západního pobřeží přibližně 60 km, na Fuerteventuru od východního dokonce 80 km.

Jak se dostat na Gran Canarii a jak se po ní pohybovat

Na Gran Canarii létají v zimě přímé spoje z Vídně a Krakowa i Prahy. Cílíte-li na cenu letenky, můžete využít letu s přestupem v Eindhovenu (lety z Brna, Prahy či Katowic), Leedsu (lety z Wroclawi), Birminghamu (lety z Wroclawi) nebo na Stanstedu (lety z Vídně a Wroclawi). Já jsem se dopravil na Gran Canarii přímým letem z Vídně s Eurowings a zpět jsem letěl spojem s Ryanairem do Eindhovenu a dále s Wizzairem do Katowic. Celková cena letenek jen s palubním zavazadlem nás vyšla přibližně na 2800 Kč na osobu. Gran Canarii jsem volil mj. proto, že na ostatní ostrovy není až tak snadné se za podobnou cenu v zimě dostat. S podobnými cenami jsem se při rozumné délce spoje (tj. do deseti hodin) setkal jen u Lanzarote.

Po obvodu má Gran Canaria po silnici přibližně 200 km a více jak z poloviny jde o dálnici v Evropském slova smyslu. Připravte se ale na to, že jakmile opustíte dálnici, vaše průměrná rychlost spadne proklatě nízko. Byť nemá Gran Canaria tak vysoké vrcholy jako Tenerife nebo La Palma, terén je tu velice hornatý a dosáhnout průměrné rychlosti vyšší než 50 km/h je mimo dálnici takřka nemožné.

Půjčit auto na letišti lze mimo sezónu již od 10 euro na den (Opel Adam apod.), proto nemá příliš smysl uvažovat o hromadné dopravě. Já jsem volil s ohledem na velikost naší skupiny Opel Zafira pro 7 osob, který vyšel přibližně na 26 eur na den. Ceny PHM jsou pod euro za litr, tedy levnější než u nás.

Co navštívit

Gran Canaria neoplývá historickými památkami ani architektonickými skvosty. Najdete tu sice budovy z koloniální éry (v Las Palmas nebo Agüimes) či kostel, k němuž navrhl věže Antoni Gaudí (v Arucas), to za čím se ale na Gran Canarii jezdí, jsou především přírodní krásy.

Kopce jsou poseté malebnými vesnicemi a obklopené nádhernou přírodou. To vynikne, zvláště když máte tu možnost navštívit ostrov zkraje jara, které je v případě Kanárských ostrovů od začátku února, kdy začínají kvést mandloně. Za návštěvu rozhodně stojí například vesnice Teror s rušným trhem v sobotu a neděli nebo Artenara a Tejeda usazené mezi nejvyššími vrcholy ostrova.

Celý ostrov je protkaný kvalitními silnicemi, na nichž co chvíli narazíte na „mirador“ s nádherným výhledem do okolní krajiny případně na sousední Tenerife. V tomto ohledu mohu doporučit například silnici z Moganu do San Nicolas a dále směrem na Artenaru nebo kteroukoli silnici přes Cruz de Tejeda. Berte ale na vědomí, že čím má silnice vyšší číslo, tím pomaleji na ní pravděpodobně pojedete. Některé komunikace mají šířku sotva dva a půl metru, do každé druhé zatáčky vůbec nevidíte, takže byste měli před ní zatroubit a třetí převodový stupeň, natož pak ty další, budete využívat méně než byste čekali.

Ostrov si lze užít i na pěších túrách různých obtížností nebo na kole. Berte ale ohled na to, že tak, jak je na pobřeží počasí stabilní, v horách to tak rozhodně není, tím spíš v zimě. Teplota může rychle spadnout (až) pod deset stupňů, zatímco viditelnost je prakticky nulová.

Hovíte-li si raději na pláži, doporučuji Puerto de Mogan a Agaete. V obou přístavech se také skvěle najíte a jsou tu dobré podmínky pro potápění. V Agaete, které je přístavem, odkud vyplouvají lodě na Tenerife. Sice tu není přímo možnost jít do moře (z důvodu silného příboje), jsou tu ale malé laguny vysekané do skály, kde se díky příboji průběžně obměňuje voda. Míst na koupání je tu samozřejmě mnohem víc, jen tu častěji narazíte na horší přístup do moře a vysoké vlny. Teplota moře se v závislosti na ročním období pohybuje mezi 20 a 24 stupňů.

Nejprovařenější lokalitou je asi Maspalomas. Od něj se táhne až po Puerto de Mogan pás nevzhledné komerční zástavby. Tím hlavním tahákem v Maspalomas jsou Dunas de Maspalomas, kde jsou na území o rozloze 400 ha písčité duny. Byť je oblast chráněna, můžete se v dunách pohybovat svobodně. Nejlepší přístup je přes hotel Riu.

V okolí je ještě několik dalších klasických taháků. Jedním z nich je Palmitos Park – obří ZOO s exotickou faunou a florou, kde probíhají pravidelně vystoupení delfínů. Dále můžete například navštívit vyhlášené thalassoterapie, které využívají mořské vody, nebo se projet na velbloudech.

Kde složit hlavu

Zajistit si lowcostové ubytování na Gran Canarii mimo sezónu není až tak snadné, jak by se mohlo zdát. Hotelové komplexy jsou zavřené, plné nebo předražené. V našem případě padla volba na Airbnb, které obecně nabízí hodně rozmanité formy ubytování za velmi nízké ceny.

V našem případě šlo o hledání noclehu pro 6 lidi, což překvapivě nekomplikovalo nijak zvlášť hledání. Celkem jsme bydleli na čtyřech místech s tím, že noclehy nás stály v rozmezí 50 až 90 eur za noc pro celou skupinu. Nejalternativnější byl Bla bla bla hostel v Tasarte, hipsterské doupě v zašantročeném údolí nějakých 700 metrů od oblázkové pláže. Dále jsme byli ve starém domku v Tejedě, 3+kk bytě v Sardině a nakonec v luxusním bytě v Telde.

Všechna zmíněná ubytovaní leží mimo popředí turistického zájmu. I proto se musíte v komunikaci s pronajímateli obrnit trpělivostí a příležitostně překonáváte nemalé jazykové bariéry, pakliže nevládnete španělštinou. Pravda, nemusí to vyhovovat každému, na druhou stranu můžete získat zajímavé zážitky, jako například, když pobíháte kolem kostela v Tejedě a hledáte někoho, kdo umí anglicky i španělsky.

Co a kde okusit

Kanárské ostrovy jsou kulinářským rájem. Pro mě osobně jsou tu největším tahákem mořské plody. Můžete zde okusit místní krevety, kalamáry, sépie, langusty, chobotnice, sardinky, hejky, okouny apod. Dále je tu velký výběr místní produkce ovoce a zeleniny. Frčí tu banány, avokáda, papáje, rajčata, dýně, kukuřice, brambory, česnek atd. K banánům se ještě vrátím. Banány se tu obvykle nabízejí, resp. konzumují, až když jsou žluté. Jde o trochu jinou odrůdu, než na jakou jsme zvyklí. Kvůli normám EU se tyto banány nemohou vyvážet do kontinentální Evropy. Nicméně mně osobně zachutnaly více než ty, které jsou k dostání na našich pultech

Téměř každá vesnice je spojena s produkcí sýra, především toho kozího. Můžete ochutnat všechny druhý sýrů od měkkého mladého až po ty přestárlé. Místní specialitou je i dušený králík a často se na jídelním lístku setkáte s entrecote (hovězí vysoká roštěná alias Rib eye steak).

Úplně sólo kategorií jsou potom deserty. V české kotlině jsou deserty poněkud zanedbanou disciplínou, proto po okušení těch kanárských budete dost možná u vytržení. Na každém rohu narazíte na domácí cheesecaky, ovocné koláče nebo domácí zmrzlinu. Kdo má slabost pro sladké ten tu bude v sedmém nebi.

Restaurací, které bych mohl doporučit, je vícero. Já vyzdvihnu tři, každou z trochu jiného důvodu. El Salsete v Maspalomas je půvabná restaurace s trochu bizarní výzdobou. Vaří perfektně, a kdybych měl doporučit jen jeden podnik, bylo by to právě El Salsete.

Proti tomu Cofradia de Pescadores nemá tak elegantního ducha, ale má pověst restaurace, kam se chodí najíst sami rybáři. Trochu jiným zážitkem je El Centro v nádherné soutěsce Barranco de Guayadeque. Jde o jídelnu o spoustě místností vytesanou do měkkých skal. Podobným způsobem jsou řešena i mnohá obydlí v horských oblastech, například Artenaře. V místnostech se drží dlouhodobě stálé klima a majitelé se touto cestou mohou mj. vyhýbat placení daní. Skály jsou měkké, takže pokud někdo chce postavit další místnost, vystačí si s krumpáčem.

Shrnu-li to: osmidenní dovolenou na Kanárských ostrovech lze jen doporučit. Pokud vyhledáváte levné ubytování a nechodíte, tak jako my, denně do restaurací, hravě se dostanete s celkovými náklady pod deset tisíc korun. Ze své zkušenosti mohu zimní návštěvu Kanár jen doporučit, možná bych jen napříště volil termín o dva týdny později, kdy už bude ostrov rozkvetlý.